Článek
Nejnovější průzkum společnosti STEM, který si objednal úřad vlády, v pondělí novinářům představil ředitel agentury Jan Hartl.
USA vadí víc než NATO
Jedním z důležitých momentů, který vysvětluje zdrženlivé stanovisko k radaru, je podle Hartla postoj veřejnosti ke spolupráci s USA. Podíl lidí, kteří by si přáli spolupráci s Američany, je totiž nižší než vůle být členy NATO.
S členstvím v NATO i spoluprací s USA souhlasí 45 procent Čechů, dalších 31 procent lidí však souhlasí pouze s českým členstvím v alianci a vyslovuje se proti spolupráci s Američany.
Účinnou obranu Evropy proti raketovým střelám dlouhého doletu podporuje 71 procent Čechů. Jde o postoj stabilní. Obdobný výsledek ukázal i starší průzkum STEM z března 2008, podle kterého si 63 procent lidí navíc uvědomovalo, že Evropa nemá účinnou obranu proti raketám.
U lidí rozhodují spíše emoce
Velká většina lidí vytváří podle Hartla svůj postoj k radaru na základě emotivně založeného stanoviska. Souhlasný, či odmítavý postoj Čechů ke členství v NATO v této otázce není určující, uvedl.
Tři čtvrtiny lidí v průzkumu uvedly, že své stanovisko k radaru vyjadřují na základě obecného pocitu, zbylých 25 procent tvrdí, že na základě důkladných znalostí zahraničněpolitické a bezpečnostní problematiky. Odborná kritéria jsou přitom méně rozhodující než emoce i pro lidí s vyšším vzděláním. Velký rozdíl není ani mezi voliči různých stran - znalost deklarují trochu častěji dotázaní směrem k okrajům politického spektra.
Rozdělená společnost
Téma radaru je podle STEM velmi kontroverzní a rozděluje českou společnost na odpůrce a zastánce výstavby americké základny. Velká část lidí má však podle Hartla vůli "smířit se s radarem na českém území", pokud bude jeho výstavba schválena parlamentem. A to i v případě, že by nebyl součástí NATO.
Podle posledního průzkumu agentury Median pro Otázky Václava Moravce v České televizi nesouhlasí s umístěním plánovaného amerického radaru v Česku téměř dvě třetiny Čechů. Stejný počet odpůrců radaru ukázal i březnový průzkum společnosti CVVM.
Agentura SC zveřejnila na začátku května na zakázku ODS výsledky průzkumu, podle nějž si radarovou základnu nepřeje 57 procent Čechů. Mírná nadpoloviční většina dotázaných podle něj ale věří, že umístění protiraketové obrany USA v Evropě je přínosné pro ochranu členských zemí NATO před raketami dlouhého doletu. Podle premiéra Mirka Topolánka je to důkaz, že odpůrců radaru po vysvětlovací kampani ubývá.
Česká vláda začala o umístění radaru s USA vyjednávat loni. Hlavní dohoda je již uzavřená, smlouva o pobytu vojsk zatím ne. Obě smlouvy, které podléhají souhlasu parlamentu, by podle vlády mohly být podepsány v červnu nebo červenci. Představitelé Polska, kde má stát další část protiraketového deštníku - silo s desítkou střel, vyjednávají s USA o modernizaci své armády. Ani mezi občany Polska nemá plán na vybudování základny USA podporu, je mu nakloněn zhruba každý třetí Poláků.
Průzkum STEM se uskutečnil ve dnech 24. až 28. dubna a zúčastnilo se ho 1001 respondentů.