Článek
Snaha prosadit se je často v očích samotných žen považována za nějak nepatřičnou, kterou se nějakým způsobem vůči okolí proviňují, dělají něco, co se "nehodí“, a co narušuje zaběhnutý chod kolektivu i společnosti.
Řada z nich má dokonce výčitky svědomí, že usilují o role či pozice, které jsou připisovány mužům. "Sebevědomí českých žen je ve srovnání s muži nižší, nejméně sebevědomé jsou starší ženy,“ říká analytička Monika Hrubá.
Sebevědomí ženy ovlivňuje partner
Průzkum prokázal, že ten, kdo může sebevědomí žen posílit, nebo naopak udupat, je partner. Pokud si partner své partnerky váží, oceňuje ji a podporuje, sebevědomí žen výrazně roste. S tím úměrně se zvyšuje i ochota a schopnost ženy například dosáhnout určitého postu, projevovat svoje názory.
A naopak, neustálé psychické deptání, posměšky, urážky, shazování před okolím, známými, zpochybňování schopností vede u žen k výrazné ztrátě sebevědomí a pocitům méněcennosti.
Věty jako, "to nikdy nepochopíš, na to nestačíš, to nikdy svým mozkem nemůžeš pochopit“, vyprávění rádoby vtipných historek o tom, jak žena špatně zareagovala na určitou situaci (což je často pouze subjektivní hodnocení partnera), patří mezi osvědčené metody, kterými si chce partner ženu podřídit, učinit na sobě závislou, zničit její sebevědomí.
Efekt je velký zejména tehdy, když obdobné shazování se stává denní záležitostí. Smrtelná kombinace je, když na podobného muže narazí žena nejen jako na životního druha, ale současně i jako na kolegu či nadřízeného v zaměstnání.
Zajímavé je, že i žena, která má vyšší vzdělání než partner, takovéto poznámky a shazování bere vážně, začne hledat chyby v sobě, pochybuje o svých schopnostech a raději se vzdává samostatného rozhodování, iniciativy, spokojuje se v zaměstnání s podřízeným postavením.
Vliv rodičů
Na sebevědomí mladých žen negativně vedle partnerů působí spolužáci, kteří často rovněž místo posilování sebevědomí mladých žen a dívek je spíše podlamují, konstatuje průzkum.
Ten upozornil na další zajímavý jev. Na mimořádně velký vliv rodičů. Pokud dívka vyrůstá v rodině, kde matka zastává pozici bezvýznamné chudinky, která se bojí cokoli rozhodnout či projevit názor, obdobný model chování se "překlopí“ i do budoucí role dcery jako matky a manželky.
Přestože to byla matka, kdo zajišťoval chod domácnosti a trávil s dětmi více času, otec se výrazně profiluje pouze v otázkách dominantního postavení, uvádí průzkum.
| Které ženy jsou nejsebevědomější |
|---|
| Vzdělané, nejlépe s VŠ |
| Duševně pracující |
| Ženy z velkoměst |
| Mladé ženy do 24 let |
| Zdroj: průzkum SCWF |
Současně průzkum upozornil na to, že ženy mají pocit, že jsou stále ve svém životě čímsi a kýmsi omezovány (tento pocit mají tři ženy z deseti).
Problém venkova
Ženy, které trpí největší ztrátou sebevědomí, najdeme v Česku častěji mimo velká města, na vesnici a mezi ženami středoškolačkami. To má podle expertů několik příčin. Především ve venkovských rodinách více než ve městech panují zažité rodové představy o tom, jak by se ženy měly chovat a vystupovat.
Příkladů mužů, kteří chápou v praxi rovnoprávnost jako životní postoj, nikoli teorii, je rovněž více ve městech než v okolí. Mimo velká města existují omezené příležitosti, kde by se ženy scházely (kluby, fitness centra, zájmové skupiny, kavárny).
Podle názorů zjištěných průzkumem, se výrazně snižuje sebevědomí žen s přibývajícími roky. Na sebevědomí žen výrazně působí i obraz ženy, prezentovaný v médiích, odrážející pouze kult mládí. V médiích dnes jen velmi zřídka najdete informace nejen o úspěšných, ale i "normálních“ ženách, kterým je více než třicet let. Je nepsaným pravidlem, že o starších ženách se prostě nepíše, nezobrazují se, jakoby neexistovaly. Jediná výjimka je žena lepící si umělý chrup či babička strachující se o děti, které jsou tiše v pokoji, kde konzumují jogurt.