Vláda doplnila návrh zákona o čtyři stránky upřesňující, jak dospěla k částce 83 miliardy korun. Tlustý nechal posoudit rozpis vyčíslení znalcům. „Po obdržení materiálu jsem jednal se třemi soudními znalci. Kdyby kdokoli z nich ty čtyři stránky podepsal a orazítkoval, dostal by dvanáct - ne tisíc, ale let.“

Tlustý také vysvětlil, co je na doplňku špatně. „Porušuje restituční princip, všechny (dosavadní restituce) respektují, že se vychází ze znaleckých posudků a z tabulkových cen. Z dokumentu je jasné, že 83 miliard je vypočítáno v podobě tržních cen.“

Tlustý dodal, že vyčíslení majetku ještě prohloubilo jeho výhrady k zákonu, ale současně zdůraznil, že je pro restituce církevního majetku: „Já jsem vždy byl pro vydání majetku, pro vypořádán se církvemi. Jsem pro restituce, ale musí proběhnout zákonným způsobem a odpovídat ostatním restitucím, tomu, co dostaly fyzické osoby a zemědělci. Aby to někdo dostal podle odhadních cen, jako zemědělci na začátku devadesátých let, a nyní církve podle tržních cen," uvedl Tlustý.

Tlustý má také velké výhrady k tomu, že se mají peníze splácet po šedesát let, což částku výrazně navýší. Podle něj je lepší vše hned zaplatit. Zkrácení výplat požaduje i další poslankyně za ODS Miroslava Němcová.

Jandákovi vadí soustředění se na peníze

Velké výhrady měl k vyčíslení i bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák: „Nejsem s doplněním spokojen. Když si vezmete, že na každé stránce je 19 miliard...“

Jandák také měl velké výhrady k částce. Zmínil, že za ministra kultury Dostála se církevní majetek vyčíslil na 51 miliard korun. „Nyní se na stole objevuje 80 miliard.“ 

Dodal, že právě on začal dialog s církvemi: „Nedostali jsme se k tomu, abychom vypočítávali částku. Chtěli jsme se napřed dostat k postavení církví ve společnosti. Nešli jsme rovnou po prachách."

Kardinál Vlk je postojem poslanců pobouřen

Kardinál Miloslav Vlk je postojem poslanců rozhořčen: "Nepočítali jsme s tím. Bylo to objektivně spočteno. Myslel jsem, že fakta jsou rozhodující a rozumní lidé to dokáží přijmout.“

Vlk také odmítl další možnosti úprav: "Nové řešení je velmi problematické. Církve udělaly maximum a šly do krajnosti i v otázkách lhůt, diecéze se vzdaly majetku. Museli bychom to brát jako vydíraní, že by po nás chtěli politici, abychom se všeho vzdali, aby se potvrdila krádež století kterou komunisti udělali.“
 
Velké výhrady měl i k návrhu Miroslavy Němcové, aby se z restitucí vyňala katedrála svatého Víta a ta patřila definitivně státu. „Požadavek paní Němcové je požadavek druhého zestátnění katedrály. První udělali komunisté protiprávně,“ uvedl Vlk.