Článek
"Jsem zvědavý, jak budou hlasovat v Poslanecké sněmovně ti, kteří do médií říkají, jak se rádi této výhody zbaví," řekl předseda výboru Jaroslav Kubera (ODS), který s návrhy přišel. Podle něj jde o odstranění jedné z pozitivních diskriminací.
Diskriminačním je ale podle Kubery i zmrazení platů ústavních činitelů, tedy poslanců, senátorů nebo soudců, neboť se jedná jen o jednu skupinu obyvatel.
"Není normální, když se vybere jedna skupina, nota bene ta, která je veřejností vnímána v tomto smyslu negativně, a té se zmrazí a ostatním se nezmrazí," uvedl Kubera. Zmrazení platů na tři roky přinesla loni schválená reforma veřejných financí. Základní měsíční plat zákonodárce bez funkčních příplatků a náhrad nyní představuje 61 400 korun.
Debaty o zrušení bezplatné dopravy zákonodárců rozpoutala před dvěma lety demonstrativní jízda dvou členů parlamentu se soukromým dopravcem bez zaplacení jízdného. Soud poté rozhodl o tom, že na cestování se soukromníky se výhoda bezplatné hromadné dopravy nevztahuje. Zrušit tuto výhodu jako celek by chtělo i hlavní město, jeho radní ale ke konečnému verdiktu nedospěli.
V EU nemá antidiskriminační zákon jen Česko
Antidiskriminační zákon je podle Kubery "nechtěné dítě", neboť Česko tuto normu musí schválit, pokud se nechce vystavit finančnímu postihu ze strany Evropské komise. Zákon na ochranu před diskriminací vychází z 11 evropských směrnic a Česko jej mělo mít ve svém právním řádu už při svém vstupu do EU. Na jeho přijetí čeká jako poslední stát sedmadvacítky.
Antidiskriminační zákon je podle Kubery "nechtěné dítě", neboť Česko tuto normu musí schválit, pokud se nechce vystavit finančnímu postihu ze strany Evropské komise. Zákon na ochranu před diskriminací vychází z 11 evropských směrnic a Česko jej mělo mít ve svém právním řádu už při svém vstupu do EU. Na jeho přijetí čeká jako poslední stát sedmadvacítky.
Norma má pomoci zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči či například sociálním výhodám bez ohledu na věk, rasu, národnost, sexuální orientaci, zdravotní postižení, pohlaví, náboženství a světový názor. Podle Kubery je předloha zbytečná vzhledem k tomu, že tato práva dostatečně upravuje jak česká, tak evropská listina práv a svobod.
První verzi tohoto zákona Senát před dvěma lety odmítl zejména hlasy ODS jako vágní a zavádějící pozitivní diskriminaci, Sněmovna jeho veto v předvolebním období už nedokázala přehlasovat. Původní norma šla podle pravicových senátorů nad rámec evropských směrnic, nynější předlohu pokládají za lepší.
Na to, že schvalování antidiskriminačního zákona bude složité i nyní, upozornila nedávno i ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková (SZ). „Zákon bude mít těžký osud jak v Senátu, tak u prezidenta. Není vyloučeno jeho zamítnutí a návrat do dolní komory parlamentu a opětovné hlasování,“ řekla nedávno. Podle ní stále hrozí, že parlament normu nepřijme. "Pokud vůbec projde, berme tento zákon jako první krok správným směrem, který bude možné novelizovat," upřesnila.
