Oproti původnímu záměru odejít do civilu se ale podle zjištění Práva rozhodl po rozhovoru s ministrem vnitra Ivanem Langerem (ODS) ve službě zůstat. Příští dva roky by tak měl strávit jako stálý zpravodajský důstojník v jednom ze zámořských států.

„Je pravda, že v pozici náměstka končím,“ potvrdil Právu svůj odchod z čela tajné služby Beroun, který byl v minulosti mimo jiné i horkým kandidátem na post policejního prezidenta. Ke svým motivům, stejně jako k dalšímu působení ve službě, se ale vyjádřit odmítl.

Jeden z nejdůležitějších lidí v rozvědce se rozhodl k razantnímu kroku po vypuknutí aféry úniku videonahrávky se záznamem schůzky mezi lobbistou Miroslavem Šloufem a tajemníkem prezidenta Jiřím Weiglem, ve které se podle premiéra Mirka Topolánka rozvědka angažovala. Právě kvůli této kauze teď panuje v ÚZSI napjatá atmosféra.

Problémové video Šlouf-Weigl
Z podílu na úniku videa je totiž podezřelý vysoký důstojník rozvědky Petr Bakeš, který měl na žádost bývalého šéfa rozvědky Karla Randáka nahrávku vyzvednout od policisty z Útvaru zvláštních činnosti Jiřího Dvořáka.

Topolánek přitom v únoru v této souvislosti prohlásil, že šlo o opakované systémové selhání služby, a že by v ní měly začít padat hlavy.

Na Berounově postu první náměstka by teď mělo podle informací Práva dojít v podstatě k rošádě, vystřídat ho totiž má právě důstojník, jehož místo v zahraničí převezme Beroun. Na místo druhého náměstka je v současné době vypsané výběrové řízení.

Ve tříčlenném vedení rozvědky tak zůstává pouze její ředitel Ivo Schwarz, kterého po odvolání Randáka jmenovala do funkce v roce 2007 Topolánkova vláda.