Bezpečnostní výbor přerušil jednání o věcném záměru do doby, než mu budou předloženy další analýzy a varianty změn systému zpravodajských služeb. Při středečním jednání se členové výboru také usnesli, že zřídí odbornou meziresortní pracovní skupinu složenou z poslanců a zástupců zpravodajských služeb.

Samotný návrh přišel na výbor obhajovat o premiér Mirek Topolánek (ODS). „Chci jen, abyste ho neodsoudili šmahem,“ řekl poslancům.

Jako problematický ale tento návrh vidí i sami poslanci ODS, například Jan Klas či Jan Vidím. Pro Klase je nejproblematičtější spojení vojenské a civilní rozvědky, a to především pro Armádu ČR a vojáky v zahraničí.

Langer na kritiku z řad členů výboru reagoval takto: „Když se stejně nejsme schopni shodnout, tak raději nedělejme nic (...). Je to (ten návrh) jen nabídka". Zároveň navrhoval prodloužit připomínkové řízení k věcnému záměru o další dva měsíce, aby mohla jednat zmíněná pracovní skupina.

Kontrola ze strany soudců a ombudsmana

Opoziční poslanec Jeroným Tejc (ČSSD) vidí jako nejdůležitější bod pro schválení návrhu kontrolní mechanismy zpravodajských služeb. „Ta kontrola musí být nezávislá," uvedl.

Kromě dvou pětičlenných komisí složených z poslanců by tak na tajné služby měl dohlížet nezávislý orgán tvořený předsedy Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu a ombudsmanem.

Připomínkové řízení mělo v těchto dnech skončit a návrh měl jít do vlády, to se ale v nejbližší době zřejmě nestane.

Návrh schválila Bezpečnostní rada státu

Bezpečnostní rada státu schválila věcný záměr zákona na začátku března. Civilní rozvědka, kterou je Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), by se měla sloučit s vojenskou rozvědkou, která nyní tvoří Vojenské zpravodajství spolu s vojenskou kontrarozvědkou. Ta by se pak sloučila s civilní kontrarozvědkou, tedy s Bezpečnostní informační službou (BIS).

Vojenské služby přitom byly před několika lety sloučeny do jedné - Vojenského zpravodajství. Plánovanou reformou služeb vláda odůvodnila odvoláním ředitele ÚZSI Karla Randáka i Vojenského zpravodajství Miroslava Krejčíka.