"Velvyslanectví očekává, že ministryně Riceová navštíví Prahu, aby zde podepsala smlouvu o protiraketové obraně. Tato smlouva bude podepsána na úrovni ministrů," řekla mluvčí velvyslanectví Victoria Silvermanová. Konkrétní datum podle ní známo zatím není. Za českou stranu smlouvu podepíše ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ).

Podpis teoreticky přichází v úvahu 5. května, kdy se v Praze bude konat konference týkající se protiraketové obrany. Podle informací ČTK není vyloučené, že by se Riceová mohla jet podívat také na oslavy konce druhé světové války v Plzni, které budou mezi 2. až 6. květnem. Pravidelně se konají na připomínku osvobození Plzně americkými vojsky.

Dokončení jednání o smlouvě ohlásili Riceová a Schwarzenberg minulý týden na summitu NATO v Bukurešti. Aliance americkou protiraketovou obranu v Evropě podporuje a počítá s jejím začleněním do vlastní protiraketové obrany.

Zelení poslanci k radaru: dva pro, dva proti, dva neví

Opozice radar odmítá, ale ani koalice není ve svém souhlasu se základnou jednotná. Nejvíce je to vidět na Straně zelených, snad proto, že má jen šest poslanců. Ti jsou zatím rozděleni v poměru 2:2:2. "K radaru mám dlouhodobě odmítavý postoj. Závěry summitu NATO v Bukurešti neodpovídají plně podmínkám našeho sjezdu. Jedná se jen o nějaký příslib do budoucnosti," řekla v pondělí Novinkám Zubová. Proti radaru bude kromě Zubové hlasovat i další poslankyně SZ Věra Jakubková.

Další dva zákonodárci, předseda strany Martin Bursík a poslankyně Kateřina Jacques, naopak pro radar zřejmě ruku zvednou. Podle nich deklarace Rady aliancespolečné česko-americké prohlášení podmínku zelených splňují.

Pátý poslanec a stranický zahraničně-politický expert Ondřej Liška zatím rozhodnut není. Ve čtvrtek uvedl, že usnesení summitu je obecné a o integraci radaru do NATO se nedá mluvit. Proto je možné, že nakonec ve Sněmovně umístění radaru nepodpoří. Konečné stanovisko nezaujal ani poslední poslanec SZ Přemysl Rabas. Podle svých slov si chce nejdříve smlouvy přečíst a pak se teprve rozhodne.

Republiková rada SZ se sobotu postavila proti radarové základně a vyzvala ministry, poslance a senátory za zelené, aby hlasovali proti. Jedná se ale pouze o doporučení, zákonodárci nakonec rozhodnou sami, jestli radar podpoří.

Lidovci nejsou jednotní v názoru na radar

KDU-ČSL je rozdělena v názoru na to, zda byla splněna její podmínka, že plánovaný americký radar bude součástí systému NATO. „Podle mého názoru ta podmínka splněna je. My jsme chtěli, aby to bylo součástí koncepce NATO, Aliance se takto vyjádřila,“ řekla Novinkám místopředsedkyně lidoveckých poslanců Michaela Šojdrová.

Podle ní si KDU-ČSL neřekla přesně, jakou formou se má NATO k radaru přihlásit, zda smlouvou, prohlášením nebo nějakým usnesením. „Po tomto summitu je jasné, že NATO počítá se zakomponováním těchto prvků do své protiraketové obrany,“ míní Šojdrová. Při hlasování ve Sněmovně proto radar podpoří.

Lidovecký rebel Ludvík Hovorka stále není rozhodnut, zda umístění radaru na našem území podpoří. „Myslím si, že nyní se nedá k tomu vyjadřovat, dokud neuvidíme něco konkrétního na stole,“ řekl Novinkám. Narozdíl od Šojdrové míní, že k začlenění radaru do systému NATO nedošlo. „Myslím, že to bude ještě představovat nějakou diskusi,“ uvedl Hovorka, který by v této otázce souhlasil s vyhlášením referenda.

V úterý odpoledne se ve Sněmovně sejdou na společném jednání lidovečtí poslanci a senátoři. Jedním z témat bude právě začlenění amerického radaru do systému NATO.

Koalici budou chybět minimálně čtyři hlasy

Situace ve Sněmovně je zatím taková, že pro radar by mohli hlasovat poslanci za ODS (81 hlasů) a KDU-ČSL (12 hlasů bez Hovorky, který zřejmě základnu nepodpoří). Vzhledem k tomu, že ke schválení smluv je třeba souhlas 101 poslanců a připočteme-li hlas Bursíka a Jacques, chybí vládě k prosazení radarové základny šest hlasů. I kdyby byli pro i Liška s Rabasem, musí premiér Mirek Topolánek (ODS) sehnat minimálně další čtyři hlasy.

Pomoc by mohl hledat u exposlanců ČSSD Michala Pohanky, Miloše Melčáka a Evžena Snítilého. Pohanka a Melčák ale při hlasování berou inspiraci od expremiéra Miloše Zemana, který je proti radaru. Zamítavé stanovisko má i Snítilý.