„Je to jeho rozhodnutí, které je v dané chvíli na místě,“ řekl. Inspekce ministra vnitra (IMV) totiž stále prověřuje, zda se v této souvislosti Dvořák nedopustil trestného činu zneužití svých pravomocí. Premiér Mirek Topolánek v únoru prohlásil, že Dvořák vyzvedl v hotelu nahrávku na žádost vysokého důstojníka české civilní rozvědky, tedy Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), a to bez toho, aby pro to měl jakýkoli zákonný důvod.

O předání nahrávky navíc nesepsal úřední záznam. Topolánka posléze v jeho tvrzení podpořila i Bezpečnostní informační služba (BIS).

Mohl by přijít o rentu

Kdy budou závěry šetření inspekce k dispozici, zatím není jasné. Mluvčí IMV Martina Lídlová odmítla jakýkoli termín uvést. Kdyby přitom inspekce s žádnými výsledky své práce do začátku června nepřišla, odešel by Dvořák do civilu s veškerými výhodami plynoucími ze služebního zákona, tedy vysokým odstupným a doživotní rentou. Mluvčí policejního prezidia Jiří Vokuš ale upozornil, že v případě pozdějšího odsouzení by o ně zase přišel.

„Zákon na takové situace pamatuje a jednoznačně stanoví, že pokud je takový člověk pravomocně odsouzen za nějaký trestný čin, tak na tyto výsluhy nárok nemá,“ vysvětlil.

Druhý z přímých aktérů celé kauzy, tedy vysoký důstojník rozvědky, byl podle informací Práva až do konce vyšetřování postaven mimo službu. Topolánek v souvislosti s ním v únoru konstatoval, že jednal na žádost svého bývalého šéfa – exředitele ÚZSI Karla Randáka, kterého vláda v roce 2006 z funkce odvolala.

Od něj se měla nahrávka dostat až do sídla sociální demokracie, jejíž zástupci ji měli následně předat médiím. Randák něco takového stejně jako představitelé ČSSD odmítl. Zveřejnění nahrávky čtyři dny před prezidentskou volbou tento akt výrazně ovlivnilo. Přimělo např. Stranu zelených, aby se přiklonila k veřejné volbě, kterou požadovala ČSSD.