SÚJB se ve svém rozhodnutí odvolal na obchodní tajemství, v takovém případě ale musí podle soudu přesně stanovit, v čem utajovaná skutečnost spočívá. V projednávaném případě SÚJB informace nevydal kvůli odmítavému stanovisku společnosti ČEZ, aniž by jakkoli hodnotil, zda je postoj společnosti oprávněný. NSS tak zamítl kasační stížnost SÚJB a společnosti ČEZ proti shodnému verdiktu Městského soudu v Praze.

Drábová řekla, že se rozhodnutím soudu bude řídit. "Musíme to respektovat a vyrovnat se s tím, kdybychom si mysleli, že nám přísluší posuzovat obchodní tajemství, stížnost bychom nepodávali," uvedla. Rozhodnutí soudu podle ní ovlivní i další případy žádostí o informace.

"Správní orgán (SÚJB) je povinen aktivně prověřit, zda informace označená podnikatelem za obchodní tajemství skutečně splňuje všechny znaky obchodního tajemství podle obchodního zákoníku," uvedla soudkyně Eliška Cihlářová. Pokud to neudělá, je rozhodnutí nepřezkoumatelné.

Změny oproti původnímu projektu

SÚJB se bude žádostí o informace zabývat znovu. Buď řádně vysvětlí, proč je třeba data tajit, nebo musí požadované dokumenty vydat. "Myslíme si, že pokud jsou nedostatky tak závažné, že jde o život lidí, nemá to s obchodním tajemstvím nic společného," řekl loni člen sdružení V havarijní zóně Vladimír Halama.

Sdružení se domnívá, že oproti původnímu projektu udělal stavitel jaderné elektrárny ČEZ stovky až tisíce změn, z nichž minimálně 80 bylo z bezpečnostního hlediska velmi závažných. O vadách a nedodělcích se prý uskutečnilo i tajné jednání mezi ČEZ a SÚJB.