Schwarzenberg však neuvedl konkrétní termín, do kdy by byl rád, kdyby Česká republika Kosovo uznala. Uvedl, že v EU české váhání nepředstavuje žádný problém, protože EU rozhodla, že uznání je čistě na jednotlivých členských zemích.

Podle ministra je důležité, aby si všichni členové vlády především prostudovali materiál k uznání Kosova, který předloží 2. dubna a který je obsáhlý.

Karel Schwarzenberg už koncem března uvedl, že chce uznat Kosovo před summitem NATO, který začíná 2. dubna v Bukurešti. Přál si to i premiér. Lidovci ale mají k uznání výhrady. Nikdo v předsednictvu KDU-ČSL nebyl pro uznání. Topolánek proto pak řekl, že projednávání uznání naplánované na 2.dubna odloží.

Pro uznání není ani prezident Václav Klaus. Hned v den vyhlášení Kosova 17. února krátce po svém znovuzvolení dal najevo, že na rozdíl od vlády není pro uznání Kosova.

Vondra je vnitřně rozdvojen

Ministr Alexandr Vondra uznání podporuje, ale velmi opatrně. Bylo to patrné v jeho vystoupení v diskusním pořadu Primy Nedělní partie: „Vnitřně jsem rozdvojen, ale pokud to bude předloženo, s těžkým srdcem se k uznání přikloním. Tíhne to k tomu, že Kosovo uznáme, jsme političtí realisté.“

Vondra to zdůrazňoval tím, že v silách KFOR slouží čeští vojáci. Podle něj v případě, že by ČR Kosovo neuznalo, přestali by být čeští vojáci vnímáni jako osvoboditelé a mohli se stát živými terči.

Vondra se k uznání přiklonil i proto, že si nemyslí, že by bylo možné najít řešení situace v Kosovu v rámci Srbska.

Vondra přiznal i to, že kosovské špičky jsou napojeny na mezinárodní zločin, zejména na pašování drog, cigaret a obchod s bílým masem. Odmítl ale, že by kosovští předáci byli napojeni na islámské radikály, ti jsou podle něj aktivní spíše v Bosně.