V Česku se ročně pokoušejí o sebevraždu tisíce dětí

Žáci a studenti sebevraždou řeší problémy s láskami, v rodině, škole, ale i bulimii, anorexii a drogovou závislost. Zatímco policejní statistiky vykazují u dokonaných činů za poslední roky podobná čísla, někteří psychiatři upozorňují, že přibývá pokusů o zabití.

Za nejkritičtější věk označují dospívání, tedy od 11 do 19 let. Zatímco u dokonaných sebevražd vedou chlapci, u pokusů o ně převažují dívky.

„Povinně hlásíme jen dokonané sebevraždy. Je to v republice kolem 70 mladistvých do 19 let za rok. Pokusy, které tzv. dobře dopadnou, to se už řadu let nehlásí,“ řekla Právu Ivana Drtílková z Psychiatrické kliniky FN Brno.

Její kolega, zástupce primáře dětského oddělení Psychiatrické léčebny Šternberk Tomáš Novák upozornil, že je nutné rozlišovat mezi skutečným sebevražedným jednáním s cílem zemřít a mnohem častější účelové sebepoškozování v rámci manipulativní strategie. „Případy se většinou daří odlišit už při základním ošetření, například na pohotovosti,“ uvedl Novák.

Statistiky vypovídají o tom, že dobrovolně ze světa odejde ročně kolem 30 dětí do 18 let – včetně několika do 15 let; a 30 lidí ve věku 18 až 20.

„Dokonaná sebevražda je v dětském věku do 15 roků relativně vzácná, ale přesto tak ročně zemře v Česku asi 10 dětí, převážně chlapců,“ sdělil Právu primář Dětské psychiatrické kliniky FN Motol Jiří Koutek. Doplnil, že trend vzestupu sebevražednosti nezletilých je zaznamenáván od roku 1989, a to i přesto, že míra sebevražednosti v populaci spíše klesá.

Odborníci navíc odhadli, že roční počet demonstrativních sebevražd je v ČR až 100krát více než těch „úspěšných“. Důvody? Vpád drog do ČR, větší tlak na úspěch, změna životního stylu dětí a nedostatečná psychiatrická péče o ně. Podle Koutka i Nováka je totiž za pokusem o dětskou sebevraždou často nerozpoznaná, tedy neřešená depresivní porucha.

Děti a mladiství při pokusu ukončit život sahají po lécích, případně je kombinují s pořezáním. U smrtelných případů pak převažují metody označované za tvrdé – skok z výšky anebo oběšení.

Nezletilí pacienti, kteří svůj čin přežijí, vše poté vysvětlují jako reakci na spory v rodině, s vrstevníky, problémy ve škole. „Osobně mám také pocit, že po roce 1989 přibylo více pokusů o sebevraždu kvůli studijním problémům. Je větší tlak na úspěch dětí a ony mohou mít pocit, že náročné parametry nesplňují,“ řekla Drtílková.

Koutek upozorňuje i na nové důvody, proč si nezletilí sahají na život. „Může být také spojeno například s poruchou příjmu potravy, a těch přibylo hodně,“ dodal.