Článek
Zatímco v případě reformy financí se rebelové podrobili stranické disciplíně a nakonec pro ni zvedli ruku, tentokrát hrozí, že eurosmlouvu ani nový volební zákon nepodpoří.
Vlastimil Tlustý, Juraj Raninec a Jan Schwippel tvrdí, že stranický kongres dal všem poslancům a senátorům jasný mandát: projednávání smlouvy by se mělo v parlamentu přerušit do chvíle, než o ní rozhodne Ústavní soud.
Rebelové mají i další výhrady. Podle nich totiž dostali poslanci na stůl jakýsi samizdat.
To popudilo i komunisty, podle nichž nemohou poslanci posoudit text smlouvy, když nedostali do ruky její úplné znění v češtině.
„Není možné, abychom jednání zahájili na základě neoficiálního znění, které ještě k tomu je mírně zpochybňováno, případně zesměšňováno,“ prohlásil Václav Exner (KSČM) v narážce na vysvětlení vicepremiéra Alexandra Vondry (ODS).
Ten uvedl, že Evropská rada na tlak některých členských zemí konsolidovaný text v národních jazycích neposkytla, a tak vláda nabídla poslancům neoficiální překlad, který nazvala samizdatem.
Své výhrady dali najevo Raninec i Schwippel již ve Sněmovně, kde podpořili návrh komunistů na odklad projednávání. Tlustý nebyl přítomen.
Ačkoli nakonec návrh na odložení neprošel, rebelové trvají na svém. „Text neodpovídá požadavkům kladeným na předkládání mezinárodních smluv do parlamentu,“ řekl Právu Raninec. Podle něj k tomu existuje několik právních rozborů. A Schwippel tvrdí, že k posouzení změn, které Lisabonská smlouva přináší, je přesný text v češtině velmi důležitý.
Navíc je přesvědčen, že případné schválení smlouvy nebude žádnou tragédií. „Pokud nepřijmeme tuto smlouvu, tak budeme fungovat v EU v rámci podmínek, které jsme schválili ve Smlouvě o přistoupení a které schválilo 77% našich občanů v referendu,“ prohlásil ve Sněmovně.
Rebelové tvrdí, že právě proto podpořili odklad navrhovaný komunisty. Současně připomínají, že takové je i usnesení kongresu ODS.
Nečas: Žádný problém
A co na to říká místopředseda strany a vlády Petr Nečas? „Nevidím v tom problém,“ řekl Právu k postoji rebelů. Podle něj by mělo být jednání o Lisabonské smlouvě přerušeno až poté, co bude návrh poslán do sněmovních výborů. „Pak by měla v Senátu vzniknout ústavní stížnost,“ prohlásil Nečas.
ODS se v Senátu, kde má absolutní většinu, k podání Ústavnímu soudu již chystá. ÚS má posoudit soulad smlouvy s českou ústavou. Jde hlavně o to, zda eurosmlouva nezakládá další povinnosti státu přesunout pravomoci do Bruselu.
I přes odbojný postoj rebelů má Lisabonská smlouva šanci na schválení, protože ji podporují ČSSD, KDU-ČSL, zelení a většina ODS. Komunisté se po svém neúspěchu ve Sněmovně minulý týden rozhodli situaci trochu ztížit, když oznámili, že o přijetí dokumentu by měli rozhodnout občané v referendu. Návrh zákona již připravili, ale naději na schválení nemá.
„Bonus pro vítěze nefunguje“
Rebelové mají problém také se změnou volebního zákona, který v utajení chystá ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) a o kterém se zatím spíš spekuluje. „Když hovoříme o bonusu pro vítěze, tak bych chtěl upozornit, že obdobná výhoda platí v Itálii, a jak se ukazuje, ani tam nefunguje,“ řekl Právu Schwippel.
Lisabonská smlouva
Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.
Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:
- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.
- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).
- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.
- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.
- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.
Nejen část rebelů, ale také někteří další členové ODS jsou přesvědčeni, že jejich strana příliš ustupuje menším koaličním partnerům. Příkladem má být i změna volebního systému. Podle nich se chystá plán, aby na ní vydělali zelení a lidovci.