Článek
Zpravodajské služby zatím takto otevřeně, alespoň ve svých veřejných prohlášeních, na riziko útoku neupozornily. Langer se rozhodl posílit civilní rozvědku (Úřad pro zahraniční styky a informace), která zatím pod něj spadá, o padesátku lidí. A jak to zdůvodňuje?
Zpravodajské služby zatím takto otevřeně, alespoň ve svých veřejných prohlášeních, na riziko útoku neupozornily. Langer se rozhodl posílit civilní rozvědku (Úřad pro zahraniční styky a informace), která zatím pod něj spadá, o padesátku lidí. A jak to zdůvodňuje?
„Je pravděpodobné, že se Česká republika bude stále více transformovat ze státu čistě logistického na stát, o němž teroristé uvažují jako o cíli svého útoku,“ tvrdí Langer ve zprávě.
Může za to i radar?
Dokument by měla vláda projednat v pondělí. „Návrat k nižším úrovním rizika teroristického útoku zaměřeného proti České republice není pravděpodobný,“ napsal ministr vnitra.
Dokument by měla vláda projednat v pondělí. „Návrat k nižším úrovním rizika teroristického útoku zaměřeného proti České republice není pravděpodobný,“ napsal ministr vnitra.
Dokument by měla vláda projednat v pondělí. „Návrat k nižším úrovním rizika teroristického útoku zaměřeného proti České republice není pravděpodobný,“ napsal ministr vnitra. Právě proto by k rozvědce do protiteroristického úseku mělo přijít sedm odborníků. Dalších devětatřicet má posílit úseky zabývající se například energetickou, ekonomickou a kybernetickou bezpečností.
Dokument by měla vláda projednat v pondělí. „Návrat k nižším úrovním rizika teroristického útoku zaměřeného proti České republice není pravděpodobný,“ napsal ministr vnitra. Právě proto by k rozvědce do protiteroristického úseku mělo přijít sedm odborníků. Dalších devětatřicet má posílit úseky zabývající se například energetickou, ekonomickou a kybernetickou bezpečností.
Langer sice neuvádí, z jakého důvodu riziko roste, avšak odborníci tvrdí: je to dáno zahraničněpolitickou orientací země i snahami o umístění amerického radaru v Brdech.
„Čím dále více se profilujeme v zahraničních operacích, čímž přitahujeme pozornost teroristů,“ řekl Právu bývalý šéf Vojenské zpravodajské služby, nyní bezpečnostní poradce Andor Šándor. Podle něj k tomu přispívá také výrazně proizraelská politika i fakt, že v Česku pokračuje oslabování zpravodajsko bezpečnostního systému, místo jeho budování.
„Čím dále více se profilujeme v zahraničních operacích, čímž přitahujeme pozornost teroristů,“ řekl Právu bývalý šéf Vojenské zpravodajské služby, nyní bezpečnostní poradce Andor Šándor. Podle něj k tomu přispívá také výrazně proizraelská politika i fakt, že v Česku pokračuje oslabování zpravodajsko bezpečnostního systému, místo jeho budování.
„Čím dále více se profilujeme v zahraničních operacích, čímž přitahujeme pozornost teroristů,“ řekl Právu bývalý šéf Vojenské zpravodajské služby, nyní bezpečnostní poradce Andor Šándor. Podle něj k tomu přispívá také výrazně proizraelská politika i fakt, že v Česku pokračuje oslabování zpravodajsko bezpečnostního systému, místo jeho budování. Šándor navíc upozorňuje, že Evropa a tudíž i Česko se stávají pro teroristy atraktivnější i z toho důvodu, že USA a Izrael masívně investují do své ochrany.
„Čím dále více se profilujeme v zahraničních operacích, čímž přitahujeme pozornost teroristů,“ řekl Právu bývalý šéf Vojenské zpravodajské služby, nyní bezpečnostní poradce Andor Šándor. Podle něj k tomu přispívá také výrazně proizraelská politika i fakt, že v Česku pokračuje oslabování zpravodajsko bezpečnostního systému, místo jeho budování. Šándor navíc upozorňuje, že Evropa a tudíž i Česko se stávají pro teroristy atraktivnější i z toho důvodu, že USA a Izrael masívně investují do své ochrany.
Bývalý šéf civilní rozvědky, předseda sněmovního bezpečnostního výboru František Bublan pak dodává: „Silnějším důvodem je i snaha o umístění radaru. Takže iluze o tom, že nás se to netýká, je za námi.“
Rizika v Praze
Šándor soudí, že radar ve větším riziku teroristického útoku tak klíčovou roli nemusí hrát, neboť obdobná zařízení jsou ve čtrnácti zemích Evropy a zatím se toto zařízení podle něj nikdy nestalo terčem útoku. Avšak bylo by prý laciné říkat, že když se to nestalo jinde, nemůže se to stát u nás.
A mají občané důvod k obavám? Šándor tvrdí, že riziko, že se člověk stane obětí autonehody, je podstatně vyšší, než že se stane obětí teroristického útoku. To ovšem – jak dodal – neznamená, že by se riziko mělo podceňovat.