ČSSD by ve Sněmovně s komunisty mohla vytvořit koalici, která by měla pohodlnou většinu 107 hlasů. Současná vládní koalice by dosáhla pouze na 93 mandátů.

Podle STEM mohou za pokles stranických preferencí jednotlivých stran rozbouřené emoce související s únorovou prezidentskou volbou. Respondenti údajně cítí rozčarování a bezradnost.

Vývoj stranických preferencí (v %)
 Únor
Březen
ČSSD
31,1
30,3
ODS
26,7
24,2
KSČM
10,6
10,7
SZ
9,4
8,9
KDU-ČSL7
5,3
Zdroj: STEM

Nejsilnější stranou zůstává ČSSD, jíž ve zjišťování preferencí vyjádřilo podporu 30,3 procenta respondentů. V porovnání s únorem si sociální demokraté pohoršili o 0,8 procenta. Citelnější pokles podpory zaznamenala druhá ODS, kterou by volilo 24,2 procenta oslovených, což je o 2,5 procentního bodu méně.

 foto: Právo/ti

Komunisté jsou jediní, komu preference vzrostly, ovšem vzhledem k tomu, že nárůst proti únoru činí pouhou jednu desetinu procenta, nelze hovořit o dramatickém vzestupu popularity KSČM.

Zelení mají ve srovnání s únorem o půl procenta příznivců méně.

Preference lidovců klesly ze sedmi procent na 5,3 procenta. "Není to pro nás dobrá zpráva," okomentoval pokles preferencí šéf lidovců Jiří Čunek.

Stranické preference jsou hrubým údajem, který nevyjadřuje volební výsledek, protože zahrnují i sympatie respondentů, kteří nejsou úplně rozhodnuti nebo otevřeně říkají, že volit nepůjdou.