Přestože se poslanci ODS vyjádřili pro splnění závazku plynoucích z členství v EU, kritizovali normu z přílišného zasahování státu do svobody jednotlivce. Míní, že odstraňuje přirozené rozdíly mezi občany.

"Naopak, každý občan může individuálně před soudem prosadit normy rovného zacházení," odpověděla ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková (SZ).

Kdo má nést důkazní břemeno?

Poslanci také schválili zkrácení lhůty třetího čtení na 48 hodin.O normě se tak bude definitivně hlasovat příští týden. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) lze čekat největší debatu nad tím, kdo má nést důkazní břemeno při antidiskriminačním soudním sporu.

„To je to klíčové, co budeme řešit při hlasování o pozměňovacích návrzích,“ uvedl. Podpořil návrh poslance ODS Marka Bendy, aby bylo důkazní břemeno rozděleno mezi žalujícího a žalovaného. Odmítl, aby břemeno padlo na soud.

Původně vláda chtěla, aby diskriminaci musela dokazovat oběť takového jednání. Poslanec ODS Boris Štastný, který má k zákonu výrazné výhrady, navrhnul doprovodné usnesení, které obsahuje například tvrzení, že „přirozené rozdíly mezi lidmi nemůže žádný zákon odstranit“.

Zákon loni vetoval Senát

Zákon má za účel zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči, sociálním výhodám či bydlení. Má ochránit před diskriminací kvůli sexuální orientaci, zdravotnímu postižení, jazyku, náboženství či majetku. Zákon má usnadnit i případné dokazování nerovného zacházení.

Antidiskriminačním zákonem se již zabývaly minulé vlády. Naposledy jej loni vetoval Senát, proti byli především senátoři z ODS. Norma byla podle nich příliš vágní a zaváděla takzvanou pozitivní diskriminaci, tedy zvýhodnění určitých menšin oproti zbytku obyvatelstva. Sněmovna o návrhu před volbami pak už nehlasovala.