Někteří Vietnamci, kvůli strachu z odplaty chtěli zůstat anonymní, přitom pro Právo udávali, že se na českém úřadě musí přes prostředníka platit až 1500 dolarů za vízum (téměř 2,5 tis. Kč). Podobné hlasy zaznívají i z Mongolska a z Ukrajiny. V těchto třech státech teď MZV mění ambasadory. Tvrzení o korupci označuje za nátlak zájemců o česká víza.

„Nikoho kvůli potížím s vízy neodvoláváme. Jde o dlouhodobě plánované přestupy. Funkční období je obecně čtyři roky a ty ve zmíněných případech vypršely,“ řekla Právu mluvčí MZV Zuzana Opletalová. Koncem roku 2007 se stal velvyslancem v Kyjevě Jaroslav Bašta, do té doby náměstek ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (SZ).

„Nepředpokládám, že ministerstvo bude výměny dávat do souvislosti s podezřením z přijímání úplatků. Nicméně hned po našem zveřejnění podezření byla provedena kontrola a dochází k výměnám. Vítám to,“ sdělila Právu poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM), která chod zmíněných ambasád opakovaně kritizuje.

Post změnil velvyslanec v Ulánbátaru Jiří Nekvasil, přesunul se do afghánského Kábulu. V Hanoji se v létě rozloučí ambasador Ivo Žďárek, čeká na něj nové místo.

Posílení úřadů

Opletalová uvedla, že MZV oznámení o možné korupci na ambasádách řeší. „Ve Vietnamu se nic nepotvrdilo. Ukázalo se dokonce, že popis prostředí zastupitelského úřadu, kde mělo údajně docházet k předávání úplatků, neodpovídá skutečnosti,“ podotkla mluvčí.

V Hanoji byl před několika týdny navíc expertní tým, který posuzoval množství žadatelů a hledal cestu, jak jejich situaci řešit. Závěrečnou zprávu dostane brzy vláda. MZV plánuje rovněž posílení ambasád v Kyjevě, Hanoji a v Ulánbátaru, a to vždy řádově o dva pracovníky. Zavádí linky, na něž mohou lidé volat podezření.

„Fronty před úřady ovlivnit nemůžeme. V Hanoji ani nepomáhá, že fronty hlídají vietnamští policisté,“ řekla Opletalová.

Jednají ministerstva

Radikální nárůst zájmu o dlouhodobá víza, především pracovní, zaznamenalo MZV ve Vietnamu a v Mongolsku, kde čeští podnikatelé hledají levné zaměstnance. Procentuálně tak přibývá žádostí o víza za účelem zaměstnání na úkor víz za účelem podnikání. MZV proto posílení úřadů ale nepovažuje za řešení. „Z bezpečnostního hlediska musí vše posoudit ministerstvo vnitra, z ekonomického pohledu a z pohledu pracovního trhu ministerstvo práce a sociálních věcí a případně ministerstvo průmyslu a obchodu,“ uzavřela Opletalová.