Zákonodárci se začátkem února postarali o pořádný rozruch. V rámci schválení novely zákona na ochranu zvířat proti týrání prosadili mírnou nadpoloviční většinou hlasů umožnění kontaktního norování.

Tedy, že se lovecký pes může při výcviku dostat do přímého kontaktu s liškou. Nyní platí, že je liška ve cvičné noře od psa oddělena mřížkou. Debatě nad loveckými psy a liškami přitom poslanci věnovali velkou část jednacího dne.

„Spíš by se to mělo jmenovat zákon na týrání zvířat,“ řekl po schválení předlohy Novinkám poslanec Strany zelených Přemysl Rabas. „Pes se vytáhne z nory, do něj bude zakousnutá liška. Hodí se pak do sudu s vodou, aby se od sebe odtrhli. Liška se tak používá opakovaně,“ popsal Rabas postup, jak by kontaktní norování probíhalo.

Jedna liška při kontaktním norování často poslouží k výcviku až deseti psů.Jedna liška při kontaktním norování často poslouží k výcviku až deseti psů.

Myslivci kontra spisovatelé
Do boje za kontaktní norování vyrazili čeští a moravští myslivci. Rozhodli se přesvědčovat poslance fotografiemi psů, které potrhali predátoři a černá zvěř. Tvrdí totiž, že lovečtí psi, kteří neprošli praktickým tréninkem, nejsou schopni reagovat na nebezpečí, které jim v lese hrozí.

To se nelíbí nejen ochráncům zvířat, ale také spisovatelům. Kontaktní norování kritizoval výbor Českého centra PEN klubu, který vyzval prezidenta Václava Klause, aby příslušný návrh zákona vetoval. Podle spisovatelů jde o týrání zvířat a upozornili, že takový způsob výcviku loveckých psů je ve většině států EU zakázán.

Norování poslaneckou trvalkou
Poslanci o novele zákona na ochranu zvířat proti týrání, která umožňuje kontaktní norování, budou v úterý rozhodovat potřetí. Poprvé o návrhu hlasovali na počátku prosince minulého roku. Jenže s předlohou nesouhlasil Senát a tak se znovu schvalovala ve Sněmovně na začátku února. Následovalo koncem února prezidentské veto.

„Proti znění zákona, umožňujícímu (staronově) tzv. kontaktní norování, v těchto dnech dostávám od mnoha občanů a profesních organizací velmi odmítavé reakce. Myslím, že by je parlament měl vzít v úvahu,“ odůvodnil Klaus své rozhodnutí.