Odposlechy pořídilo Vojenské obranné zpravodajství v souvislosti s jinou činností, a proto nemohou být použity jako důkaz v trestním řízení. Hořejší byla podezřelá ze zločinného spolčení, zneužívání pravomoci veřejného činitele a pletich při veřejné soutěži. Manipulovala prý veřejnými zakázkami. Například zakázku rozdělila takovým způsobem, aby ji mohla získat konkrétní firma.

V trestním řízení lze podle soudců užívat jako důkaz jen soudem schválené odposlechy. Záznamy pořízené zpravodajskými službami, které nepodléhají soudnímu povolení, mají zcela jiný účel. Rozvědky tímto prostřednictvím mají získávat operativní informace o vojenském ohrožení Česka, o zpravodajských službách cizích států nebo o činnostech namířených proti českým zájmům a státním tajemstvím.

"Trestní stíhání nelze opírat o důkaz získaný odposlechem, u něhož orgány činné v trestním řízení nemohly ověřit a dokumentačně podložit, že byl proveden v souladu s trestním řádem," uvedla soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.

Zástupci případ posoudí znovu

Ústavní soud také zrušil usnesení Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích, které odmítlo první stížnost Hořejší proti zahájení trestního stíhání. Nyní se budou muset jihočeští státní zástupci případem zabývat znovu a rozhodnout v souladu s nálezem Ústavního soudu. Především musejí zvážit, zda jim bez odposlechů, které již nelze brát v úvahu, zbývá dost důkazů proti skupině údajných pachatelů.

Ve vyjádření k Ústavnímu soudu státní zástupce tvrdil, že použití zpravodajských odposlechů je ve veřejném zájmu. "Veřejný zájem na zjištění a potrestání trestných činů by měl převážit nad zájmem na ochraně základních práv a svobod. Bez přihlédnutí k odposlechům nebude jednání stěžovatelky prokazatelné," uvedl zástupce jihočeských žalobců.

Podle ústavních soudců porušili policisté i státní zástupci základní práva Hořejší, konkrétně právo na soukromí a právo být stíhán zákonným způsobem.