"Učitelé dostanou v příštím roce přidáno nejvýrazněji ze všech zaměstnanců vládního sektoru. Já pro tu stávku nevidím důvody, navíc vláda definitivně mzdový rámec určí až při svém jednání o rozpočtových prioritách. To znamená, že vláda ještě rozhodne, jak velké finanční prostředky poskytne na další plat v roce 2004. Jednání v každém případě nejsou ukončena a já musím říci, že tu stávku pokládám za předčasnou," uvedl ministr financí.

Finanční úřady zůstanou

Sobotka během návštěvy Havlíčkobrodska také potvrdil, že finanční úřady v malých městech se rušit nebudou. Zároveň však upozornil, že se zřízení nových poboček finančních úřadů, po nichž některá města volají, se z ekonomických důvodů neuskuteční.

V rámci přípravy nové legislativy v působnosti ministerstva financí vyděsila starosty 25 měst v ČR úvaha o redukci počtu finančních úřadů. Starostové dotčených měst se spojili a vydali prohlášení, v němž tento záměr rozhodně odmítli jako centralistický krok, který ve svém důsledku oddálí státní správu od občanů, čímž poškodí města a odrazí se ve výběru daní.

Zřizování nových úřadů není prioritou

"Informoval jsem představitele samospráv o přípravě nového zákona o daňové správě, který by se měl zabývat také strukturou finančních úřadů. Tam, kde dnes fungují, je rušit nebudeme, ale rovněž nebudeme zřizovat nové. Jsme k tomu vedeni hlavně ekonomickými ukazateli - nemůžeme si dovolit prudké zvyšování výdajů v příštích letech, kdy z hlediska daňové správy budou prioritami informační technologie a odměňování pracovníků daňové správy.

V jedné variantě uvažujeme o tom, že by finanční úřady byly řízeny z finančních úřadů v sídle správního okresu, což by byla jediná změna, k níž by došlo. Výkon správy, tedy to, na co jsou lidé zvyklí, tam určitě zůstane i po účinnosti nového zákona od 1. ledna 2005," uvedl Sobotka. Zároveň sdělil, že jej k zachování finančních úřadů v malých městech nepřiměla iniciativa starostů, ale ekonomické propočty.