„Bez protiraket, čili interceptorů radar nedává smysl,“ řekl Klvaňa.  „Kdybych se měl vsadit, řekl bych, že protirakety v Polsku budou. Když nebudou, budou jinde. A když nebudou nikde, nebude ani radar v Česku,“ dodal.

Potvrdil, že hlavní smlouva mezi USA a ČR je v podstatě hotová a mohla by být podepsána v řádů několika týdnů. „Druhá smlouva upravující status případného amerického personálu ještě sice není těsně před dokončením, ale je už hodně daleko,“ upřesnil.

Proti umístění základen protiraketové obrany ve Střední Evropě protestuje Ruská federace. Ruský exprezident Vladimir Putin uvedl, že jeho země zaměří na americký radar rakety. Vláda podle Klvani považuje ruské hrozby spíš za plané výhružky.

„Kdybychom na ně daly, byla by to pro naši zemi tragédie. Rusové by opět získali veto ohledně naší bezpečnostní politiky,“ řekl.

„Protiraketový systém nechrání Západ v případě války mocností - na to není dost vyspělý - ale chrání proti ojedinělému útoku fanatiků, a ti nemíří na vojenské cíle, ale mířili by na města, jaderné elektrárny, přehrady a další "měkké" terče,“ podotkl s tím, že celá ČR bude pod ochranným deštníkem.

Neměl by problém bydlet u radaru 

Za riziko označil například příznivce teroristické organizace Al Káida. „Ta se snaží dostat se k jaderným zbraním, to je již dnes dobře doloženo. Kdyby její členové měli v budoucnu k dispozici balistické rakety, což podle analytiků, kteří je sledují, není vyloučeno, budeme v přímém ohrožení a dnes nemáme obranu,“ vysvětlil mluvčí vlády pro radar.

Podle něj také nemá cenu čekat, až bude v USA zvolen nový prezident. „Systém protiraketové obrany akceleroval prezident Bill Clinton, který navázal na své předchůdce Reagana a Bushe prvního. Po Bushovi tu bude buď Clintonová, McCain či Obama. Kdokoliv z nich bude v budování systému, který v USA podporují demokrati i republikáni, pokračovat,“ uvedl.

Zopakoval, že radar nebude mít vliv na zdraví lidí, kteří bydlí v jeho blízkosti. „Kdyby mi někdo sdělil, že radar bude asi 2 kilometry od mého domu ve vojenském újezdu, což je tedy zhruba ta vzdálenost od nejbližšího příbytku, neměl bych s tím sebemenší problém,“ komentoval.

Zdůraznil, že názor většiny občanů ČR, kteří radar odmítají, vláda bere v potaz. „Demokracie ale není vláda veřejného mínění a politik někdy musí mít odvahu udělat nepopulární rozhodnutí. Kdyby se prezident Roosevelt řídil veřejným míněním, nešli by kluci z Indiany a Nebrasky ve čtyřicátých letech umírat za Polsko, Holandsko nebo Československo, kde nikdy nebyli a zřejmě o těchto zemích asi nic netušili,“ řekl.

Podle něj se politik nemůže „vždy a všude schovávat za sukně veřejného mínění“.