"Bylo sice prokázáno, že tam určité nesrovnalosti v postupu byly, ale v daném případě se nejedná o kárné provinění. Zákon totiž specifikuje, co má být kárným proviněním. Tímto jednáním nedošlo k ohrožení nestrannosti, nezávislosti soudu, ani ohrožení důstojnosti výkonu funkce," řekl novinářům mluvčí vrchního soudu Petr Angyalossy. "Toto je otázka spíše administrativní účetní práce, která nemá s výkonem soudní moci, na která pamatují kárná provinění, nic společného," dodal.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil krátce po zveřejnění verdiktu řekl, že jej bere na vědomí a nyní počká na písemné zdůvodnění rozhodnutí. "Pak se rozhodnu, zda využiji práva opravného prostředku, či nikoliv," uvedl. Pokud by takovou možnost využil, pak by o jeho žalobě na Brožovou rozhodoval Nejvyšší soud jako odvolací instance.

Oficiálně ministr návrh na zahájení kárného řízení podal kvůli závažnému porušení zákona o majetku státu a porušení povinnosti při výkonu veřejné správy. Důvodem sporu jsou odvody a penále za pochybení v oblasti programového financování ve výši 40 miliónů korun.

Administrativní chybu soudu objevil v roce 2005 při kontrole finanční úřad. Soud pozdě odevzdal závěrečné vyhodnocení stavební investice za 20 miliónů korun z let 2003 a 2004. Úřad nařídil vrácení investovaných peněz a vyměřil penále ve stejné výši, celkově tedy 40 miliónů korun.

Pospíšil nenavrhoval žádnou sankci

Pospíšil chce podle svých slov postupovat korektně a standardně, i proto v návrhu žaloby nenavrhl žádnou sankci. "Chci jen, aby kárný senát rozhodl, co vše spadá do povinností předsedy soudu, zda i jistá zdrženlivost ve vztahu s nakládáním s finančními prostředky, které má na starosti," dodal ministr. Dnešní rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu prý přijal s neutrálními pocity. "Ta věc neměla žádný osobní podtext, šlo o věcný problém," zdůraznil.

Podle Brožové však kárná žaloba nebyla na místě. Poukázala například na to, že ministerstvo na soudu provádělo kontrolu, navíc pochybení soudu bylo zdůvodněno a vysvětleno a byla také přijatá opatření, aby se podobné věci neopakovaly. Proti pokutě se navíc odvolat nedalo. "Ve všech případech nedodržení rozpočtové kázně šlo o nedodržení lhůt," uvedla Brožová. Odmítá také to, že by ministerstvo o potížích neinformovala.

"Rozhodnutí soudu vítám, ale především musím zdůraznit, že je to situace, která neměla vůbec nastat. Největší problém je v tom, že jsem čelila kárné žalobě a ministerstvo financí se zachovalo v rozporu s ustálenou praxí a na tento rozpor ministerstvo spravedlnosti reagovalo kárnou žalobou. Vnímám to jako tlak moci výkonné na moc soudní," uvedla po rozsudku Iva Brožová.

Pokutu neprominuli

Náměstek ministra spravedlnosti Vladimír Král v roli kárného žalobce uvedl, že Brožová jako předsedkyně Nejvyššího soudu vážně porušila povinnosti na úseku hospodářství podle zákona o majetku České republiky. Vinil ji také z toho, že se nesnažila vysvětlit postup NS a nevyužila práva odvolat se. Zástupci ministerstva spravedlnosti se nelíbilo také to, že neinformovala ministra o pokutě, ačkoliv věděla, že soud tuto částku ze svého rozpočtu uhradit nemůže.

"Podle nás to dopad na posuzování důvěryhodnosti a spravedlnosti soudního rozhodování má. Pokud vůči sobě se Nejvyšší soud takto chová, je otázka, jakým způsobem se chová navenek," uvedl po rozsudku náměstek Král.

V podobných případech podle Brožové ministerstvo financí postihy uložené finančními úřady promíjí. Soud v tomto případě ministerstvo o prominutí požádal, jeho šéf Miroslav Kalousek ovšem rozhodnutí finančního úřadu potvrdil. Kalousek vyhověl až druhé žádosti z letošního února týkající se obou sankcí a odložil splatnost obou pokut.

Spory s Klausem

Brožová od roku 2006 vede spory s prezidentem Václavem Klausem, které již několikrát skončily u Ústavního soudu. Brožová k němu podala stížnost poté, co ji prezident odvolal z funkce, protože prý dobře neplní své povinnosti.

Obrátila se na něj také, když Klaus jmenoval místopředsedou NS bývalého ministra spravedlnosti a někdejšího kandidáta ČSSD na funkci prezidenta Jaroslava Bureše. Ústavní soud dal Brožové v obou případech za pravdu. Na svém postu zůstala, Bureš musel z funkce odejít.

Výběr sporů provázejících působení Brožové v čele NS
Spor o jmenování Brožové do čela NS
Ivu Brožovou jmenoval do čela NS prezident Václav Havel 20. března 2002. Se jmenováním Brožové nesouhlasil tehdejší ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš ani opoziční ODS. Bureš zpochybnil odborné kvality Brožové, politikům ODS se nelíbilo, že Havel se rozhodl obsadit místo bez porady s ministrem spravedlnosti či šéfy parlamentních komor. Prezident se hájil tím, že postupoval podle ústavy a že s nikým své rozhodnutí konzultovat nemusí.
Spor s prezidentem o odvolání Brožové z čela NS
V lednu 2006 požádal ministr spravedlnosti Pavel Němec prezidenta Václava Klause o odvolání Brožové z funkce předsedkyně NS. Počátkem února pak prezident Brožovou odvolal, ta jeho rozhodnutí označila za nezákonné a podala ústavní stížnost. V červenci 2006 Ústavní soud (ÚS) zrušil část zákona o soudech a soudcích, kterou prezident použil při odvolání Brožové. V září 2006 pak ÚS rozhodl, že odvolání Brožové bylo v rozporu s ústavou a navíc nebylo řádně odůvodněno. Brožová tak zůstala ve funkci předsedkyně NS. Prezident Klaus označil rozhodnutí ÚS za mylné a nebezpečné.
Spor o přidělení Jaroslava Bureše k NS
Exministra Bureše jmenoval prezident Klaus soudcem v únoru 2006. Bureš byl posléze ministerstvem spravedlnosti přidělen k NS. Brožová rozhodnutí napadla u ÚS, který jí v prosinci 2006 vyhověl a zrušil rozhodnutí o přidělení. Podle soudců mělo ministerstvo spravedlnosti žádat od Brožové souhlas s přidělením nového soudce. Bureš, který byl mezi tím jmenován místopředsedou NS, tak ztratil možnost soudit.
Spor o funkci místopředsedy NS
V listopadu 2006 jmenoval prezident Václav Klaus exministra Bureše druhým místopředsedou NS. Proti prezidentovu rozhodnutí se postavila Brožová s odůvodněním, že podle zákona může mít NS pouze jednoho místopředsedu. Na hlavu státu proto podala kompetenční žalobu k ÚS, který v září 2007 Brožové vyhověl. Bureš tak musel z funkce odejít.
Výzva exekutorů k odstoupení Brožové
V dubnu 2007 vyzvala Exekutorská komora Brožovou k odstoupení. Podle prezidenta komory Juraje Podkonického některá rozhodnutí NS ohrozila funkčnost institutu soudních exekucí a způsobila zavalení soudů zbytečnou agendou. Brožová výzvu odmítla.
Odstoupení části členů Soudcovské rady NS
Z pětičlenné soudcovské rady, poradního orgánu předsedkyně NS, odstoupili loni v říjnu tři členové. Sami odcházející soudci svůj krok neosvětlili, pouze se odvolali na osobní důvody. Za dobu, kdy Brožová NS vede, šlo již o druhý rozpad rady. Podle některých médií byl příčinou nesouhlas s personální politikou Brožové. Předsedkyni NS po rezignaci tří členů soudcovské rady kritizoval ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, podle kterého je špatnou manažerkou. Šéf Soudcovské unie Jaromír Jirsa tehdy uvedl, že odchod svědčí o rozporech mezi předsedkyní a některými soudci. Novou radu si soudci NS zvolili letos v lednu.
Údajné zatajení pokuty udělené finančním úřadem
Loni v prosinci ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil navrhl zavést kárné řízení s Brožovou. Důvodem je čtyřicetimilionová pokuta, kterou Nejvyššímu soudu uložil finanční úřad, a její údajné zatajení před ministerstvem. Brožová tvrdí, že pokutu netajila a že chyba soudu byla pouze administrativní. NS pozdě odevzdal závěrečné vyhodnocení stavební investice z let 2003 a 2004, za to obdržel od finančního úřadu dvě pokuty. V podobných případech podle Brožové ministerstvo financí postihy uložené finančními úřady promíjí. Ministr financí Miroslav Kalousek v únoru pouze rozhodl o odložení splatnosti pokut. Dnes kárný senát Vrchního soudu v Olomouci kárnou žalobu na Brožovou za údajné zatajení pokuty zamítl.
Kárná žaloba Brožové na místopředsedu NS Kučeru
Brožová v únoru podala z popudu ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila kárnou žalobu na místopředsedu NS Pavla Kučeru. Žaloba souvisí s kauzou údajné korupce předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. Podle tisku z žaloby vyplývá, že se Kučera mimo jiné některými výroky na schůzkách se žalobci snažil loni ovlivňovat Čunkovu kauzu. Kučera popřel, že by jakýmkoliv způsobem ovlivňoval Čunkovo stíhání, které žalobci nakonec skutečně zastavili.