NSS zpravidla rozhoduje o návrzích na pozastavení činnosti či rozpuštění stran neveřejně. Republikáni Miroslava Sládka, kteří navazují na někdejší parlamentní Sdružení pro republiku - Republikánskou stranu Československa (SPR-RSČ), si vyžádali veřejné jednání.

Předseda strany Sládek ve středu soudcům mimo jiné řekl, že strana přišla v roce 2005 o účetnictví - ukradl ho tehdejší pokladník. "Tím pádem jsme neměli z čeho vycházet při sestavení výroční zprávy. Ani později se nám nepodařilo provést rekonstrukci účetnictví, takže jsme zprávu dodat nemohli," uvedl Sládek. Na audit ani na zaplacení práce účetních prý strana neměla peníze.

Strana nyní v podstatě nemůže dále politicky působit. "Pozastavit činnost de facto znamená zrušit," uvedl obhájce republikánů Jaroslav Mišinger. Strana s pozastavenou činností může podle zákona činit pouze úkony zaměřené na odstranění důvodů soudního rozhodnutí. Má na to jeden rok. Pokud to nestihne, podá vláda další návrh, tentokrát již na rozpuštění strany.

Rebelové 90. let

Republikáni Miroslava Sládka vznikli v roce 2000, ještě předtím než byl na SPR-RSČ uvalen konkurz. Ve sněmovních volbách v roce 2002 získali necelé jedno procento hlasů, o čtyři roky později už samostatnou kandidátku nepostavili.

Jejich předchůdkyně SPR-RSČ patřila od počátku 90. let až do roku 1998 k parlamentním stranám, poté se vliv republikánů zmenšoval. Obě strany v čele s předsedou Sládkem prosluly například extremistickou rétorikou a obstrukcemi při schůzích sněmovny. Sládek sám třikrát neúspěšně kandidoval na prezidenta. V programu strany se objevovaly nacionalistické a xenofobní názory.