Vlna veder tak patrně vyvrcholila ve středu odpoledne, kdy v Kopistech u Mostu meteorologové naměřili 38,9 stupně. V pražském Klementinu se rtuť teploměru vyšplhala na 36,8 stupně Celsia, což je nejvíc od roku 1861. Už večer vzduch mírně zchladily přeháňky. Sucho z ulic však déšť nevyhnal, vlhký povlak rychle osychal.

Ochlazení vzduchu nemusí znamenat po dnech úmorně vysokých teplot úlevu pro všechny. Teplotní výkyvy provázené prudkými změnami tlaku vzduchu působí nepříznivě na zdravotní a psychický stav některých lidí. I zdravý člověk se špatně vyrovnává s prudkým poklesem či vzestupem tlaku, a pokud je lidské tělo oslabeno například nemocí dýchacího ústrojí či srdce, je každá rychlá změna ještě nepříjemnější.

Během víkendu se do střední Evropy rozšíří výběžek vyššího tlaku vzduchu a srážková činnost přechodně zeslábne. Počátkem příštího týdne proniknou do střední Evropy další frontální systémy z Atlantiku. Nejvíc naprší v pondělí a v úterý, srážky by navíc měly pokrýt území celého státu. Denní úhrny srážek odhadují meteorologové na pět až 15 milimetrů, ojediněle v bouřkách 20 až 40 milimetrů. Ve druhé polovině týdne intenzita srážek přechodně opět zeslábne.

V Německu vedra polevila o devět stupňů

Pokles průměrné teploty z 35 na 26 stupňů Celsia naměřili za posledních 24 hodin v Německu, které podobně jako Českou republiku zasáhla studená fronta. Tamní meteorologové předpovídají i pro následující dny teploty "obvyklejší pro toto období", informovala agentura AFP.

Pokles teplot uzavřel periodu rekordních veder, kdy se na jihovýchodě země rtuť teploměru ve dne vyšvihla až na 40,8 stupně a v noci se udržela na 27,6 stupně. Prolomen byl také rekord co do délky horkého období: v Berlíně zaznamenali 32 nepřetržitých dnů s teplotou nad 25 stupňů a 17 dnů dokonce nad 30 stupňů.

Rekordy padaly i u teploty vody. Ta dosáhla v Bodamském jezeře na jihozápadě země 26 stupňů, tedy o dva více než v letech 1976, 1994 a 1995.