Ministerstvo i po přezkoumání předaných materiálů dál trvá na právním názoru, že samotné zastavení Čunkova stíhání přezkoumávat nemůže.

„Ministerstvo spravedlnosti přezkoumávalo pouze procesní rozhodnutí (změna dozorového státního zástupce), nikoli rozhodnutí ve věci, a naši experti došli k závěru, že procesní postup v kauze byl v souladu se zákonem, takže Nejvyšší státní zastupitelství nepochybilo,“ sdělila Kuncová s tím, že tedy není důvod podávat stížnost ani kárnou žalobu.

Ministr se řídí judikátem Nejvyššího soudu z roku 2003, který mu prý neumožňuje podat stížnost v nějaké trestní věci, pokud ji už přezkoumávalo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Právo o tom již dřívě informovalo.

V Čunkově případě to přitom NSZ udělalo dokonce dvakrát.
Vesecká je však přesvědčená, že Pospíšil tak postupovat může, a odvolává se přitom na jiný judikát Nejvyššího soudu z roku 2005.

Čunek byl loni obviněn, že jako starosta Vsetína přijal před šesti lety půlmiliónový úplatek od realitní společnosti H&B Real. Poté, co Vesecká případ odebrala přerovskému žalobci Radimu Obstovi a přidělila ho žalobci Arifu Salichovi do Jihlavy, bylo stíhání v srpnu zastaveno. Na začátku listopadu Vesecká nařídila, aby Čunkovo stíhání pokračovalo, a 7. listopadu podal Čunek demisi. Za dva týdny Salichov Čunkovo stíhání podruhé zastavil. Nejvyšší státní zastupitelství poté závěry Salichova přezkoumalo a ponechalo jeho rozhodnutí v platnosti. Tím vyšetřování Čunkovy údajné korupce definitivně skončilo.

Vesecká politika vyzvala k tomu, aby rozhodnutí, kterým ho definitivně zbavila podezření z korupce, v zájmu transparentnosti zveřejnil. Předseda lidovců to původně slíbil, ale nakonec tak neučinil. Čunek tvrdí, že se zveřejněním verdiktu nesouhlasili ostatní aktéři kauzy, a že bez jejich souhlasu nemůže dát dokument z ruky. Nyní se spekuluje o možném návratu Čunka do vlády.