Výročí 25. února připadá na příští pondělí.

Komunisté se v anketě Novinek shodli, že datum převzetí moci KSČ v Československu je podle nich významnou událostí naší historie.

„Je to jedna z významných událostí novodobých československých dějin, která samozřejmě výrazně ovlivnila další vývoj naší republiky a našich občanů,“ říká bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček.

"Je to významné výročí naší historie, protože na dlouhou dobu poznamenalo vývoj v České republice,“ notuje současný šéf komunistů Vojtěch Filip. Pro poslankyni Soňu Markovou jde o historické datum, které znamená první „pokus o to, vybudovat sociálně spravedlivou společnost na našem území“.

Stejný názor zastává předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik. „Je to věc, která dala určité šance, které zůstaly nenaplněné. A proto se nejenom k této osmičce, ale i k dalším osmičkám budeme muset vracet,“ uvádí pak k „Vítěznému únoru“ představitel reformního křídla KSČM, místopředseda strany Jiří Dolejš.

Sled událostí do 25. února

17. února - Komunističtí ministři v čele s předsedou vlády Klementem Gottwaldem zabránili tomu, aby se vláda Národní fronty na své schůzi zabývala usnesením vlády o zneužívání policie ze strany KSČ. Ministři za národně socialistickou stranu, lidovou stranu a demokratickou stranu se rozhodli podat demisi v případě, že usnesení nebude splněno.

18. února - Tři nekomunistické strany se rozhodly bojkotovat schůzi vlády, dokud nebude provedeno vládní usnesení . 

19. února - Komunisté se snažili přesvědčit sociální demokraty ke společnému vytvoření většinové levicové vlády, ti ale odmítli. Prezident Edvard Beneš odmítl nominování úřednické vlády a sdělil, že v případné nové vládě bude předsedou opět Gottwald.

20. února - Schůze vlády se zúčastnili pouze komunisté a sociální demokraté, ministři tří nekomunistických vládních stran podali demisi. Gottwald navrhl prezidentovi její přijetí a doplnění vlády podle návrhu KSČ.

21. února - Proběhla komunistická demonstrace na Staroměstském náměstí. Komunisté začali vytvářet vlastní ozbrojené složky (Lidové milice) a budovat Akční výbory Národní fronty.

22. února - Prezident oznámil, že je připraven demisi ministrů přijmout. Na základě smyšlené zprávy o údajném nebezpečí ozbrojeného puče začalo zatýkání odpůrců KSČ a ozbrojování Lidových milic.
23. února - Policie začala zatýkat příslušníky stran, jejichž ministři podali demisi. Prezident se snažil přimět Gottwalda k udržení Národní fronty, ten však odmítl.
24. února - Ve 12 hodin začala generální stávka, které se zúčastnilo 2,5 miliónů pracujících. Lidové milice obsadily budovu sekretariátu sociální demokracie a následně Lidový dům. Pod tímto nátlakem se strana rozhodla k účasti v budoucí Gottwaldově vládě.
25. února - Komunisté ustavili Ústřední akční výbor Národní fronty, do kterého vstoupili i sociální demokraté, významné osobnosti a odbory. V 16:30 prezident přijal demisi ministrů a souhlasil s doplněním vlády podle Gottwaldova návrhu. Večer proběhla přehlídka Lidových milicí a útvarů pohraniční stráže. Proti komunistickému postupu demonstrovalo asi pět tisíc vysokoškoláků, učitelů a novinářů.

Grebeníček: Puč to rozhodně nebyl

Komunisté také trvají na tom, že 25. únor 1948 nebyl pučem, ale proběhl podle nich v rámci ústavního pořádku. „Považuji za účelovost to, když se mluví o puči, což je nesmysl, protože to všechno bylo v regulích ústavního pořádku,“ míní Grebeníček.

Předseda Filip v této souvislosti vzpomněl na školní léta, kdy se únorovým událostem věnoval. „Pro mne osobně to byla první teoretická práce, kterou jsou zpracovával - 25. únor 1948 a jeho ústavnost - už na střední škole a potom na vysoké škole jako ročníkovou práci,“ prozrazuje.

Poslankyně KSČM Marková ovšem v den jubilejního výročí únorových událostí bude oslavovat něco zcela jiného. Má totiž 45. narozeniny. „Pro mne osobně to znamená, že jsem se 25. února narodila, i když ne 1948,“ uvádí. Jediným z oslovených komunistů, který byl v době únorových událostí roku 1948 na světě, je Grebeníček. Narodil se necelý rok před převzetím moci KSČ, v březnu 1947.