Jan Švejnar, který při minulé volbě prošel do druhého kola ze Sněmovny se ziskem 106 hlasů, může mít s postupem tentokrát potíže. Pokud totiž komunisté skutečně Janu Bobošíkovou podpoří všemi svými 26 hlasy v dolní komoře, pak pro Švejnara zbude jen 81 hlasů, z toho od ČSSD 71 (bez E. Snítilého), šest od zelených a čtyři od lidovců.

Postupuje ten, kdo má nejvíce

To by mu ale nestačilo a ze Sněmovny by postoupil Klaus s podporou 81 poslanců ODS, devíti lidovců a dvou přeběhlíků Melčáka a Pohanky (celkem 92).

Druhé kolo by se tak změnilo pouze na boj o potřebný počet hlasů pro Klause. A stejně tak i případné kolo třetí.

Z prvního kola, pokud nezíská žádný z kandidátů nadpoloviční většinu všech zvolených poslanců a všech zvolených senátorů, tedy 101 a 41 hlas, což znamená vítězství ve volbě, postupuje do kola druhého z každé komory jeden kandidát. A to ten, který v té které komoře získá nejvíce hlasů.

Stačí nadpoloviční většina přítomných

V druhém kole stačí ke zvolení nadpoloviční většina přítomných členů v každé komoře. Pokud by ji nikdo nezískal, pak se koná třetí kolo, v němž se již hlasy volitelů v obou komorách sčítají. Rozhodne většina z tohoto počtu. K postupu do třetího kola platí stejné pravidlo jako mezi koly prvním a druhým.

Zatím není jisté, zda vůbec a jak by volil Evžen Snítilý (ČSSD), který se minule zúčastnil jen prvního kola a nedal hlas ani jednomu z kandidátů.

Nejistá účast senátorů

Nejistá je i účast senátorů z lidoveckého klubu Josefa Kalbáče a Karla Bartáka, kteří se nechali slyšet, že by volili pouze tajně, zatímco veřejné volby by se nezúčastnili.

I kdyby chyběly tyto tři hlasy, pro první dvě kola by to nic neznamenalo, pouze ve třetím kole by tak Klausovi stačilo ke zvolení jen 140 hlasů z 278, což je o jeden méně než při plném počtu volitelů (281).

Jenže neúčast Kalbáče a Bartáka, z nichž první se hlásí ke Klausovi, by mohla znamenat jeho nezvolení, neboť by dostal jako minulý týden jen 139 hlasů.