"Hrátky kolem způsobu volby jsou účelovou hrou některých lidí proti Václavu Klausovi,“ prohlásil hned v úvodu rozhovoru Klaus s tím, že sám upřednostňuje tajnou volbu.

"Logická volba je tajná, nenapadlo mě, že by mohla být nějaká jiná,“ řekl Klaus. "Já doufám, že se dá vyhrát tak i tak,“ dodal prezident.

Klaus varoval před tím, aby se volba „nezauzlovala“ na způsobu. "Já nevylučuji, že zítra žádná volba nebude. Veřejnost se rozezlí na politiky, že jí nedávají možnost volit přímo a pak se sami nedohodnou na způsobu,“ řekl Klaus. "Doufám, že zvítězí rozum,“ uzavřel prezident s tím, věří proto v dohodu politiků o "férové tajné volbě".

Pokud by se o způsobu volby hlasovalo tajně, vyhrála by tajná volba, tvrdí Klaus

"Takové ty demonstrativní volby, takové to ukazování lístků někomu, to je trošku nedůstojné a bylo to součástí režimu minulého a já bych se k tomu opravdu nerad vracel," uvedl pak Klaus před novináři po skončení rozhovoru.

Klaus se domnívá, že podpora veřejné volbě není ve skutečnosti mezi zákonodárci většinová. "Dovedl bych si odhadnout, že kdyby bylo zítra, z technických důvodů ale nemůže být, nejdříve tajné hlasování, jestli má být volba veřejná nebo tajná, tak jsem stoprocentně přesvědčen, že by zvítězila volba tajná," sdělil prezident.

Podle Klause se někteří politici snaží voláním po veřejné volbě zítřejší klání na Hradě zablokovat. "Byla by to forma obstrukce," řekl.

Klaus se na zítřejší volbu hlavy státu připravuje se svými nejbližšími spolupracovníky - tajemníkem Ladislavem Jaklem, mluvčím Petrem Hájkem a kancléřem Jiří Weiglem. "Kandidátský projev jsem dal přečíst doma manželce a oběma synům. Každý mi k tomu napsal nějaké připomínky," doplnil prezident. A jestli připomínky své rodiny akceptoval? "Samozřejmě," uvedl s úsměvem Klaus.

Klausovi by mohla tajná volba pomoci

Zatímco ODS striktně prosazuje tajnou volbu, zbytek koalice se stejně jako ČSSD kloní k volbě veřejné. Právě tajná volba by přitom Klausovi mohla pomoci získat i hlasy zákonodárců stran, jejich oficiální podporu má druhý z kandidátů, ekonom Jan Švejnar.

"Je to jejich odpovědnost a já jsem jasně řekl, že budeme jednat do poslední chvíle. Jsem hluboce přesvědčen, že nikdo z nich nenechá tu situaci dojít až do ústavní krize," prohlásil ráno šéf ODS a premiér Mirek Topolánek na adresu lidovců a zelených. Komunisté svou strategii oznámí ve čtvrtek večer.

Jak ze sporu Sněmovny a Senátu?

Spor o způsob volby prezidenta se povede nejdříve o to, jak by se o něm mělo na společné schůzi hlasovat. Buď by mohla každá komora volit samostatně, nebo použít analogii s pravidly pro volbu prezidenta, při níž napotřetí se hlasy obou komor sčítají a dělí dvěma, aby se zjistila nadpoloviční většina. To by ale dolní komora (200) mohla přehlasovat horní (81). Zastánce tajné volby, ODS, má „jen“ 122 hlasů.

O druhé možnosti, tedy sečíst hlasy obou komor, jednali ve středu odpoledne předsedové Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) a Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Podle Vlčka se shodli, že by to byla schůdná cesta, neboť by šlo jen o tři hlasování, která by tak zabrala pouze patnáct minut.

Předpokládá se, že by se mezi druhým a třetím hlasováním sešli funkcionáři obou komor k jakémusi dohodovacímu řízení. V kuloárech se hovoří o tom, že je nutné se dohodnout tak, aby celá procedura nakonec neskončila u Ústavního soudu.

Každá komora po svém?

Možnost sčítat hlasy může narazit u senátorů, kteří argumentují tím, že by vzhledem k počtu členů obou komor mohli být poslanci přehlasováni. O tom, jakou cestou se v pátek půjde, budou ještě dnes v noci jednat vedení obou komor.

Někteří poslanci ale připouštějí, že pokud ani tady nepadne rozhodnutí, bude se tento spor řešit až v pátek před televizními kamerami. Druhým oříškem je proto i otázka, zda by každá komora mohla volit po svém, tedy Sněmovna veřejně a Senát tajně. Od roku 1989 se takový problém neřešil, protože se obě komory vždy dopředu dohodly na tajné volbě.

Politici chtěli přehrát řešení tohoto sporu na ústavní právníky. Ti se ale také rozcházejí. Například Vladimír Balaš již dříve připustil, že jestliže Sněmovna i Senát mají svůj jednací řád a ani jedna komora nemůže vnutit svůj způsob volby té druhé, je tak možné, aby každá volila jinak.

Ústavní právník Václav Pavlíček to rozhodně odmítá. "To je naprostý nesmysl, Ústava určuje, že i Senát se řídí v případě volby prezidenta jednacím řádem Sněmovny,“ komentoval Balašův názor Pavlíček.

Jasno do tohoto problému by mohla vnést až dnešní schůzka vedení obou komor.

Jaká situace může nastat

Vlček, který bude jednání řídit, navrhne volbu veřejnou, což zřejmě většinově podpoří Sněmovna, kde je ODS v menšině, a Senát, kde naopak ODS má většinu, ji odmítne. Stejné hlasování se ještě jednou zopakuje a napotřetí Sněmovna senátory přehlasuje.
Tato varianta je možná za předpokladu, že se komunisté, kteří se budou rozhodovat teprve ve čtvrtek večer, přidají na stranu veřejné volby.

Záležet bude také na tom, jak se zachová 11 lidovců v Senátu, kteří jsou rozpolceni tak, jako ve Sněmovně, a své slovo ještě může říci i sedm příslušníků Klubu otevřené demokracie a šest nezávislých senátorů.

Pokud by tedy došlo k přehlasování a volilo se veřejně, spadly by pod stůl veškeré přípravy na supertajnou volbu a nastoupí skrutátoři z řad pracovníků Sněmovny. Každý z nich by sčítal zvednuté ruce zhruba 28 volitelů. Výsledek by pak předali volební komisi, která by zasedla, sepsala záznam a předala ho Vlčkovi ke zveřejnění.

V průběhu volby nelze způsob měnit

Na oficiálním záznamu by byla pouze souhrnná čísla pro jednotlivé kandidáty a veřejnost by se z něho nedozvěděla, kdo jak hlasoval. Ve středu se také objevily spekulace, že by pro třetí kolo volby mohl někdo navrhnout, aby se způsob změnil z veřejné na tajnou. To ovšem jednoznačně odmítl Vlček.

"Jestliže jednou schválíme nějakou proceduru, tak bude platit pro všechna kola,“ řekl novinářům. "I kdybychom to možná i chtěli, tak to není možné, protože odhlasovaný způsob volby se musí dodržet,“ připojil se k jeho názoru šéf klubu KSČM Pavel Kováčik. Pokud nebude v pátek prezident ani v jednom kole zvolen, k dalšímu pokusu se podle Vlčka obě parlamentní komory sejdou do deseti dnů.