Hlavní obsah

Výbor Sněmovny chce veřejnou volbu prezidenta, hrozí konflikt se Senátem

Právo, Novinky, dan, gö, ada, nig

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA
Aktualizováno

Organizační výbor Sněmovny ve středu doporučil, aby volba prezidenta proběhla veřejně. Šéf sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) na večerním jednání s šéfem Senátu Přemyslem Sobotkou řekl, že skutečně navrhne zákonodárcům, aby volba byla veřejná. Takovou proceduru už kromě ČSSD a KDU-ČSL žádají také zelení. ODS chce tajnou volbu, KSČM není rozhodnuta.

Foto: Michaela Říhová, Právo

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek diskutuje ve Sněmovně.

Článek

To, že Vlček hodlá v pátek navrhnout oběma komorám parlamentu, aby prezidenta vybíraly veřejně, řekl ČTK po schůzce s Vlčkem předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Předpokládá, že Senát veřejnou volbu odmítne.

To, že Vlček hodlá v pátek navrhnout oběma komorám parlamentu, aby prezidenta vybíraly veřejně, řekl ČTK po schůzce s Vlčkem předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Předpokládá, že Senát veřejnou volbu odmítne.

Pokud by kvůli postoji většiny sněmovny nebyl přijat ani návrh na tajnou volbu, schůze parlamentu by byla podle Sobotky přerušena kvůli hledání východiska z této patové situace.

Předseda Senátu řekl, že Vlček hodlá v pátek postupovat v souladu s jednacím řádem sněmovny. Když v souladu se stanoviskem sněmovního organizačního výboru navrhne volbu veřejnou, Senát podle Sobotkova předpokladu "s rozumem sobě vlastním bude hlasovat tak, jak se rozhodl", tedy proti. Pokud se pak bude hlasovat o tajné volbě, skončí to na nesouhlasu dolní komory.

Předseda Senátu řekl, že Vlček hodlá v pátek postupovat v souladu s jednacím řádem sněmovny. Když v souladu se stanoviskem sněmovního organizačního výboru navrhne volbu veřejnou, Senát podle Sobotkova předpokladu "s rozumem sobě vlastním bude hlasovat tak, jak se rozhodl", tedy proti. Pokud se pak bude hlasovat o tajné volbě, skončí to na nesouhlasu dolní komory.

Předseda Senátu řekl, že Vlček hodlá v pátek postupovat v souladu s jednacím řádem sněmovny. Když v souladu se stanoviskem sněmovního organizačního výboru navrhne volbu veřejnou, Senát podle Sobotkova předpokladu "s rozumem sobě vlastním bude hlasovat tak, jak se rozhodl", tedy proti. Pokud se pak bude hlasovat o tajné volbě, skončí to na nesouhlasu dolní komory. Sobotku mrzí otočky zelených a komunistů

"Bohužel ve sněmovně není dostatek hlasů po trojitých salchovech nebo axel-pausenech některých politických stran," uvedl Sobotka v narážce na postoj KSČM a Strany zelených, jejichž poslanci se v posledních dnech přesunuli od tajného k veřejnému hlasování.

Kvůli neschválení způsobu volby vznikne podle Sobotky prostor na politické jednání, kvůli kterým bude společná schůze obou komor na Hradě o volbě prezidenta přerušena.

Podle některých ústavních právníků bude nicméně záležet na tom, jak bude Vlček společnou schůzi řídit. Pokud by nechal nejprve rozhodnout o veřejném hlasování, a to by nebylo přijato, měl by být budoucí prezident automaticky vybírán tajnou volbou.

Premiér svolal koaliční schůzku

Premiér Mirek Topolánek navštívil ve středu zákonodárce KDU-ČSL a pokoušel se je přesvědčit, aby změnili názor a v pátek prosazovali tajnou volbu prezidenta. KDU-ČSL se ale nenechala přesvědčit a názor nezměnila. Podobně se pro veřejnou volbu ve středu rozhodli i zelení. Koalice si tak ihned svolala schůzku.

Po jejím skončení šéf lidovců Jiří Čunek řekl, že se koalice shodla, že budou s ústavními právníky řešit, jak skloubit, že Sněmovna chce veřejnou volbu a Senát tajnou. Zelení a lidovci OSD potvrdili, že budou hlasovat pro veřejnou volbu prezidenta.

Čunek si myslí, že se strany musí na způsobu volby dohodnout předem, aby pak celý páteční den, kdy by se měl prezident volit, nezabraly debaty o způsobu volby.

Čunek si myslí, že se strany musí na způsobu volby dohodnout předem, aby pak celý páteční den, kdy by se měl prezident volit, nezabraly debaty o způsobu volby.

Lidovecký místopředseda Sněmovny Jan Kasal nehlasoval pro veřejnou volbu prezidenta. A to přesto, že nedávné stranické usnesení doporučilo lidovcům podporovat právě volbu aklamací. „Já v tom rozpor nevidím, neboť naše usnesení nic v tom smyslu neuložilo, jen nás žádalo o podporu,“ obhajuje svůj postoj Kasal.

Kasal je přesvědčen, že je nutné hodiny, které zbývají do začátku volby, využít k tomu, aby se dospělo k jakékoli dohodě, aby vůbec volba prezidenta v pátek důstojně proběhla.

Topolánek: ztrácí to důstojnost

Topolánek nechtěl své jednání u lidovců příliš komentovat. "Nepokládám tu volbu v této chvíli za vhodnou takového mediálního zájmu, protože už teď je to záležitost, kterou pokládám za téměř nedůstojnou. A mým zájmem je, aby ta páteční volba proběhla důstojně, a proto vám k tomu nic dalšího říkat nebudu," řekl premiér.

Zelení se rozhodli po schůzce Šloufa

Zelení zatím neměli jasno v tom, jaký způsob hlasování podpoří. Dosud považovali tajnou volbu za důstojnější.

„Události posledních dnů ale vyvolaly obavy, jestli se nejedná nekalým způsobem, záruka transparentní a čisté volby se nyní ukazuje ve veřejné volbě,“ řekla Právu předsedkyně poslaneckého klubu SZ Kateřina Jacques. Přispělo k tomu setkání kancléře Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa (ČSSD).

„Události posledních dnů ale vyvolaly obavy, jestli se nejedná nekalým způsobem, záruka transparentní a čisté volby se nyní ukazuje ve veřejné volbě,“ řekla Právu předsedkyně poslaneckého klubu SZ Kateřina Jacques. Přispělo k tomu setkání kancléře Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa (ČSSD).

Zelení ze svého požadavku na tajnou volbu neustoupili ani po večerním jednání s ODS. Místopředseda strany Ondřej Liška po jednání ČTK řekl, že rozpad koalice kvůli tomuto sporu ale nehrozí.

Veřejnou volbu kromě lidovců a zelených prosazuje i ČSSD. ODS chce volit tajně. Komunisté budou mít jasno až ve čtvrtek. Případné veřejné hlasování by se zřejmě týkalo pouze Sněmovny, Senát chce mít volbu tajnou, ačkoliv schůze bude společná.

Pokud by pro veřejnou volbu hlasovali zelení, lidovci i sociální demoktraté, měli by ve Sněmovně 91 hlasů. Záleží tam na tom, jak se rozhodnou komunisté.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám