Článek
Nezaměstnaný, který pobírá příspěvek na živobytí, základní dávku v hmotné nouzi, déle než 6 měsíců, by na ni měl dále nárok jen tehdy, pokud odpracuje alespoň 20 hodin měsíčně.
Příspěvek na živobytí nyní dorovnává lidem rozdíl mezi jejich příjmy, poté co se od nich ještě odečtou přiměřené náklady na bydlení, a životním (až 3126 korun) nebo existenčním minimem (2020 korun).
Podle ministra Nečase mají nezaměstnaní pracovat, i kdyby šlo jen o natírání oken nebo úklid chodníků, které jim potvrdí obecní úřad. "Chceme, aby se výše sociálních dávek odvíjela od toho, kolik hodin nezaměstnaný dobrovolně a zdarma odpracuje ve prospěch společnosti,“ uvedl Nečas.
Současně připravuje také návrh, podle kterého by absolventům vysokých škol a nezaměstnaným mladším 25 let nebyla při hledání uplatnění věnována zvýšená péče, jak tomu bylo doposud. S tím by pravděpodobně souviselo i škrtání v příspěvcích na jejich zaměstnávání.
Na jednoho absolventa mohou nyní úřady práce zaměstnavatelům vyplatit tisíce korun měsíčně. Na jeho zapracování například až polovinu minimální mzdy po dobu tří měsíců, letos tedy 4000 korun měsíčně.
V rámci společensky účelných pracovních míst to bývají částky ještě vyšší. Na vytvoření jednoho takového místa jdou od státu desítky tisíc korun. V regionech s nadprůměrnou nezaměstnaností to bylo vloni i přes sto tisíc korun.
Úřady pak mohou přispívat také na mzdové náklady. U absolventů až po dobu jednoho roku. Například karlovarský úřad práce vloni na mzdu jednoho absolventa přispíval desetitisíci korun měsíčně.
„O změnách finančních pobídek se ještě jedná a dopracovávají se,“ řekl Právu Nečas. V novele, kterou chce do vlády poslat nejpozději v únoru, ale navrhl změn mnohem víc. Za ty, o kterých je ochoten jednat, označil například zrušení překlenovacího příspěvku a příspěvku na dopravu zaměstnanců.
Připustil i vypuštění bodů, podle kterých by pro úřady práce nebyla péče o dítě do čtyř let věku dostatečným důvodem k odmítnutí práce a rodičům, kteří nejsou výdělečně činní nepřetržitě déle než 12 měsíců, by náleželo jen existenční místo životního minima, i pokud mají děti mladší 12 let. Nečas chce totiž hranici posunout na sedm let.
Navrhuje také, aby se nazaměstnaným, kteří nemají nárok na podporu, zkrátila doba nezaměstnanosti započítávaná na důchod, a to ze tří na jeden rok. Výjimku by měli jen ti starší 55 let.
„Do penze se počítá strašně dlouhé období. To chceme zkrátit,“ potvrdil Právu Nečas.
Zrušit chce i započítávání vysokoškolského studia jako náhradní doby zaměstnání. Které změny v konečné verzi novely zůstanou, má být zřejmé příští týden.