"V současné napjaté předvolební atmosféře jsem se dozvěděl, že existuje snaha použít k diskreditaci mé osoby materiály týkající se minulosti mé rodiny," uvedl Švejnar ve svém prohlášení.

"Požádal jsem o zpřístupnění archivovaných svazků k mé osobě a k osobám mých rodičů, které se nacházejí ve správě Archivu bezpečnostních složek,“ oznámil prezidentský kandidát. Připomněl, že Československo opustil jako nezletilý a že děti nenesou žádnou zodpovědnost za činnost rodičů nebo příbuzných

"Z materiálů Archivu bezpečnostních složek jsem se dnes dozvěděl, že složka mého otce obsahuje podepsaný závazek z roku 1961 ke spolupráci s pracovníky ministerstva vnitra, která bude přispívat k dalšímu rozvoji československé vědy a techniky‘," uvedl Švejnar.

V prohlášení zároveň uvedl, že žádné archivní svazky týkající se přímo jeho osoby neexistují.

Závazek Švejnarova otce ke spolupráci s :. Závazek Švejnarova otce ke spolupráci s komunistickým ministerstvem vnitra. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.

"Za jedinou správnou cestu k vyrovnání se s touto minulostí považuji maximální transparentnost. Proto jsem se rozhodl zveřejnit kompletní spis, který jsem obdržel od Archivu bezpečnostních složek MV, na svých webových stránkách," uvedl Švejnar.

Švejnarovo prohlášení a kopie spisu jeho otce najdete zde

Otec prezidentského kandidáta byl v roce 1961 zaměstnancem Ekonomického ústavu Československé akademie věd. O rok později se měl za Československo zúčastnit zahraniční konference OSN o aplikaci vědy a techniky. Ve spisu se konstatuje, že "vzhledem k tomu, že k jeho vyslání do zahraničí v té době nedošlo, byl s ním styk v roce 1962 přerušen".

Další kontakt zmařila Švejnarova emigrace

Ministerstvo vnitra se Zdeňka Švejnara chystalo kontaktovat ještě v roce 1968 při jeho cestě do Nigérie, kam byl vyslán jako expert UNESCO. Než ho však kontaktovalo, Švejnar emigroval.

Švejnarův otec pracoval pro OSN jako ekonom, působil také několik let v Africe. Po sovětské okupaci v roce 1968 požádal Zdeněk Švejnar ministerstvo zahraničních věcí, aby podpořilo jeho kandidaturu na významnou funkci v Mezinárodním úřadu práce v Ženevě. Bylo mu vyhověno a do Československa se již nevrátil. V roce 1970 žil s manželkou ve Švýcarsku, kam za ním z Československa odešel i syn Jan.

Prezident nepodléhá lustračnímu zákonu

Na volené členy parlamentu a na prezidenta republiky se lustrační zákon nevztahuje. Mezi organizace či instituce podléhající lustračnímu zákonu patří například Kancelář prezidenta republiky.

Prezidenta budou volit členové obou komor parlamentu při volbě, která začne 8. února. ODS navrhla znovuzvolení Klause. Jeho soupeře Švejnara nominovali senátoři ze čtyř frakcí včetně opoziční ČSSD. Vzhledem k síle ODS a k tomu, že současného prezidenta budou volit i někteří zákonodárci z dalších stran, je za favorita považován Klaus.