Článek
Rozhodně nespokojeno se zdravotnictvím je 12 procent osob, spíše nespokojeno 27 procent. Naopak se zdravotním systémem jsou rozhodně spokojena 3 procenta lidí, 27 procent občanů je spokojeno spíše. Téměř třetina Čechů (30 procent) uvedla odpověď "ani spokojen, ani nespokojen“. Podíl nespokojených osob se ve srovnání s minulým šetřením nijak zásadně nezměnil.
"Spokojenost se zdravotním systémem deklarují častěji lidé ve věku 20 - 29 let a naopak osoby straší 60 let uvádějí častěji nespokojenost. Spokojenost pak také vyjadřují především voliči ODS, přívrženci KSČM jsou častěji opačného názoru," uvedlo CVVM.
Z hlediska spokojenosti s lékařskou péčí jednoznačně převládá podíl spokojených (50 procent) nad nespokojenými (20 procent). Přibližně tři z deseti Čechů (29 procent) uvedlo, že nejsou ani spokojeni, ani nespokojeni.
| Jaké problémy jsou v následujících oblastech zdravotnictví (časové srovnání v %) | ||||
|---|---|---|---|---|
| 2006 | 2007 | |||
| oblast | velké | malé | velké | malé |
| Financování veřejného zdravotnictví | 77 | 12 | 80 | 10 |
| Hospodaření v oblasti léků | 63 | 22 | 61 | 21 |
| Fungování pojišťoven | 58 | 22 | 56 | 23 |
| Objem služeb poskytovaných veřejnýmzdravotnictvím | 37 | 44 | 38 | 44 |
| Dostupnost zdravotní péče | 30 | 66 | 34 | 63 |
| Kvalita zdravotní péče | 36 | 58 | 30 | 65 |
| Vztah mezi lékaři a pacienty | 23 | 70 | 27 | 69 |
| zdroj:CVVM | ||||
Většina Čechů pociťuje problémy především v případě financování veřejného zdravotnictví (80 procent), hospodaření v oblasti léků (61 procent) a fungování pojišťoven (56 procent). Nejmenší potíže jsou podle občanů z hlediska vztahu mezi lékaři a pacienty, který označilo za relativně bezproblémový 69 procent osob. Téměř dvě třetiny (65 procent) soudí, že bez větších problémů je kvalita zdravotní péče a skoro stejný podíl osob (63 procent) považuje péči za dostupnou.
Největší hrozbou je organizovaný zločin
Podle dalšího průzkumu CVVM považují Češi (62 procent) za vážnou hrozbu pro mír a bezpečnost v ČR zejména mezinárodní organizovaný zločin, podle 27 procent se jedná o malou hrozbu.
Většina lidí (53 procent) vidí jako hrozbu teroristy a teroristické skupiny, které 36 procent respondentů označily za malou hrozbu. Uprchlíky z jiných zemí nebo národnostní menšiny žijící v ČR naprostá většina populace za vážnější riziko pro mír a bezpečnost nepovažuje.
Jako relativně nejvážnější ohrožení pro ČR dotázaní uvedli případnou přírodní katastrofu, kterou za "velkou hrozbu“ v šetření označilo 35 procent dotázaných. Dalších 53 procent takovou eventualitu považuje za malé riziko.
S odstupem zhruba deseti procentních bodů následuje epidemie (26 procent "velká hrozba“), dalších 57 procent má epidemii za menší ohrožení.
"Relativně nejméně reálným problémem pro ČR ze zkoumaných možností se z pohledu veřejnosti jeví eventuální ozbrojený konflikt. Válku za "velkou hrozbu“ pro ČR v současnosti považuje jen 16 % respondentů, 48 % jí připsalo menší závažnost a necelá třetina válku za nebezpečí pro ČR v současné době vůbec nepovažuje," uvedl průzkum.