Rozhodně nespokojeno se zdravotnictvím je 12 procent osob, spíše nespokojeno 27 procent. Naopak se zdravotním systémem jsou rozhodně spokojena 3 procenta lidí, 27 procent občanů je spokojeno spíše. Téměř třetina Čechů (30 procent) uvedla odpověď "ani spokojen, ani nespokojen“. Podíl nespokojených osob se ve srovnání s minulým šetřením nijak zásadně nezměnil.

"Spokojenost se zdravotním systémem deklarují častěji lidé ve věku 20 - 29 let a naopak osoby straší 60 let uvádějí častěji nespokojenost. Spokojenost pak také vyjadřují především voliči ODS, přívrženci KSČM jsou častěji opačného názoru," uvedlo CVVM.

Z hlediska spokojenosti s lékařskou péčí jednoznačně převládá podíl spokojených (50 procent) nad nespokojenými (20 procent). Přibližně tři z deseti Čechů (29 procent) uvedlo, že nejsou ani spokojeni, ani nespokojeni.

Jaké problémy jsou v následujících oblastech zdravotnictví (časové srovnání v %)
 2006
2007
oblast
velkémalévelkémalé
Financování veřejného zdravotnictví
77
12
80
10
Hospodaření v oblasti léků
63
22
61
21
Fungování pojišťoven
58
22
56
23
Objem služeb poskytovaných veřejným
zdravotnictvím
37
44
38
44
Dostupnost zdravotní péče 3066 3463
Kvalita zdravotní péče 3658 30
65
Vztah mezi lékaři a pacienty 23 7027
69
zdroj:CVVM

Většina Čechů pociťuje problémy především v případě financování veřejného zdravotnictví (80 procent), hospodaření v oblasti léků (61 procent) a fungování pojišťoven (56 procent). Nejmenší potíže jsou podle občanů z hlediska vztahu mezi lékaři a pacienty, který označilo za relativně bezproblémový 69 procent osob. Téměř dvě třetiny (65 procent) soudí, že bez větších problémů je kvalita zdravotní péče a skoro stejný podíl osob (63 procent) považuje péči za dostupnou.

Největší hrozbou je organizovaný zločin

Podle dalšího průzkumu CVVM považují Češi (62 procent) za vážnou hrozbu pro mír a bezpečnost v ČR zejména mezinárodní organizovaný zločin, podle 27 procent se jedná o malou hrozbu.

Většina lidí (53 procent) vidí jako hrozbu teroristy a teroristické skupiny, které 36 procent respondentů označily za malou hrozbu. Uprchlíky z jiných zemí nebo národnostní menšiny žijící v ČR naprostá většina populace za vážnější riziko pro mír a bezpečnost nepovažuje.

Jako relativně nejvážnější ohrožení pro ČR dotázaní uvedli případnou přírodní katastrofu, kterou za "velkou hrozbu“ v šetření označilo 35 procent dotázaných. Dalších 53 procent takovou eventualitu považuje za malé riziko.

S odstupem zhruba deseti procentních bodů následuje epidemie (26 procent "velká hrozba“), dalších 57 procent má epidemii za menší ohrožení.

"Relativně nejméně reálným problémem pro ČR ze zkoumaných možností se z pohledu veřejnosti jeví eventuální ozbrojený konflikt. Válku za "velkou hrozbu“ pro ČR v současnosti považuje jen 16 % respondentů, 48 % jí připsalo menší závažnost a necelá třetina válku za nebezpečí pro ČR v současné době vůbec nepovažuje," uvedl průzkum.