Státní veterinární správa dnes chovatele upozornila, že je nejvyšší čas zajistit rybám kyslík k přežití. Rybáři kvůli okysličení stojaté vody instalují na rybnících větrníky. Podíl na špatném okysličování vody mají i teplem pomnožené řasy či zelené sinice. Nejhorší situace je pro ryby brzy ráno, protože zelené rostliny v noci kyslík spotřebovávají.

Na vodních tocích v Královéhradeckém kraji je na některých místech vinou dlouhotrvajících veder tak málo vody, že vodohospodáři hovoří o kritickém stavu. Omezení ve Škodovce a v některých zemědělských podnicích má zajistit, aby v Bělé nějaká voda vůbec zůstala.

Takzvané minimální průtoky vody evidují vodohospodáři na mnoha dalších menších řekách v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, například na Dědině, Doubravě, Javorce, Úpě či Zdobnici. Lepší situace je na tocích s přehradními nádržemi, ze kterých lze vodu do řek vracet.

Na Liberecku zásobují vodou 5 obcí

Zemědělcům ani lidem, kteří vedra těžce snášejí, zatím prognóza moc nadějí na změnu nedává. Podle předpovědi se zdá, že velmi teplý a suchý ráz počasí vydrží i nadále. Severočeské vodovody a kanalizace již dovážejí pitnou vodu do pěti obcí v Libereckém kraji. Prameny vyschly v Rychnově u Jablonce-Košové, v Bílém Kostele-Panenské Hůrce, Rynolticích - Jítravě a Zdislavě.

Nejhorší situace nastala v Chotyni, kde od neděle pitná voda vůbec neteče v domech asi s 300 lidmi. Zhruba stejně obyvatel se nemůže koupat nebo prát prádlo. Pouze v Chotyni rozvážejí vodohospodáři pitnou vodu po obci. Jinde v kraji pouštejí vodu přímo do vodojemu, odkud teče do domácností.

Na Vltavě alespoň minimum

Podobně na tom je Středočeský kraj, zásobování velkých měst ohroženo není, ale vyschly studny v některých lokalitách bez veřejných vodovodů. Ze Slapské přehrady vypouštějí vodohospodáři vodu, aby doplnili hladinu řeky v Praze na stanovené minimum, které musí splňovat hygienické normy. Minimální průtok je nutný zejména proto, aby v řece bylo dost vody pro ředění odpadních vod v čistírně.

Přestože vedra hladinu Vltavy výrazně snížila, zůstává v nádržích kaskády dostatek vody, aby protékala metropolí. Povodí Vltavy musí také na horním toku zajišťovat minimální průtok kvůli chlazení jaderné elektrárny v Temelíně. Stačí to, aby byla řeka sjízdná pro vodáky, i když ostatní řeky už vodu nemají.

Zatímco dlouhodobý průměrný průtok vody ve Vltavě v Praze je 150 metrů krychlových za sekundu, hygienické minimum, zajištěné vodohospodáři, činí 40 metrů krychlových tekoucích z přehrady ve Vraném. Téměř polovina tohoto množství se dopouští z vltavské kaskády.