Článek
„Byl mnohem věcnější, vstřícnější a férovější, než je k nám naše vlastní vláda. Jeho jsme měli slyšet hned a možná by se zabránilo spoustě fám,“ řekla Právu starostka obce Láz Jitka Říhová (bezp. za ČSSD), která je zároveň členkou Ligy starostů proti radarové základně. Její slova potvrdil i další odpůrce základny starosta Sedlice Gabriel Synek (bezp.).
„Vstřícnější a slušný byl, ale bohužel to na mě udělalo dojem, že radar už je tutová věc. Už se vůbec nemluvilo o tom, jestli radar ano, nebo ne. Už se mluví o konkrétních podmínkách, co se stane, až tu bude,“ dodal Synek.
Řešili konkrétní dopady základny
Zástupci americké ambasády v Praze i starostové, kteří se schůzky zúčastnili, Právu potvrdili, že se jednalo o pragmatických a technických věcech a konkrétních dopadech radarové základny na oblast Brdů.
Zástupci americké ambasády v Praze i starostové, kteří se schůzky zúčastnili, Právu potvrdili, že se jednalo o pragmatických a technických věcech a konkrétních dopadech radarové základny na oblast Brdů.
Zástupci americké ambasády v Praze i starostové, kteří se schůzky zúčastnili, Právu potvrdili, že se jednalo o pragmatických a technických věcech a konkrétních dopadech radarové základny na oblast Brdů. „Starostové se nejvíc zajímali o zdroje vody a energie pro základnu, o plochu, kterou základna zabere, kde budou ubytováni vojáci a kolik se bude kácet lesa,“ jmenoval hlavní témata dotazů tiskový pracovník ambasády Jakub Hornek.
Zástupci americké ambasády v Praze i starostové, kteří se schůzky zúčastnili, Právu potvrdili, že se jednalo o pragmatických a technických věcech a konkrétních dopadech radarové základny na oblast Brdů. „Starostové se nejvíc zajímali o zdroje vody a energie pro základnu, o plochu, kterou základna zabere, kde budou ubytováni vojáci a kolik se bude kácet lesa,“ jmenoval hlavní témata dotazů tiskový pracovník ambasády Jakub Hornek.
Základna by podle slov O’Reillyho měla celkem zabrat zhruba 80 hektarů, tedy pro představu asi 130 fotbalových hřišť, kácet by se měla necelá polovina této plochy. Ujistil, že voda z Padrťských rybníků nebude dotčena. Že by měla kvůli základně vzniknout jaderná elektrárna, Američan razantně odmítl.
„To bych mu i věřil, jinak ale nic nového nevím. Pořád hodně informací tají, což se dá i chápat. Jsou ale různé zprávy o ploše. To se pořád neujasnilo,“ namítal Synek. Podle ministerstva obrany se má kácet 10 až 30 hektarů lesa, nevyjasněné jsou plochy pro oplocení a bezpečnostní zóny. „Jasný zatím není ani poměr vojáků a civilistů na základně,“ připustil Hornek.
Kasárna po Rusech nevyužijí
O’Reilly uvedl, že vojáci by bydleli přímo na základně, nedá se ovšem využít stávající objekt bývalých kasáren u Míšova. Ten zde zůstal po ruské armádě a podle Američanů vyjde levněji stavba nové budovy přímo u kóty 718, kde má radar stát, než rekonstrukce staré ubytovny, která je navíc od kóty vzdálena asi 2 kilometry. Civilní zaměstnanci základny by si hledali ubytování podle vlastního výběru v okolí.
Na středeční setkání se zástupcem raketové agentury přijela podle Hornka z ambasády zhruba třetina pozvaných. „Odepsal jsem, že na setkání nereflektuji. Stačí mi, že podle jejich vlastní zprávy z Pentagonu je účinnost systému sotva polovina, a to ještě při známém cíli. Jak to asi bude vypadat, když cíl znát nebudou, nebo budou cíle klamné. K tomu další zprávy nepotřebuji,“ odůvodnil neúčast například starosta Trokavce Jan Neoral (bezp.)
