Zpravodaj soudu Pavel Holländer, který měl projednání této části reformy na starosti, ve zdůvodnění rozsudku uvedl, že zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, jenž je zčásti sběrnou novelou a zčásti novou právní normou, byl přijat v souladu s ústavním pořádkem.

Premiér Mirek Topolánek (ODS) ke stanovisku Ústavního soudu řekl, že takový verdikt očekával a věří, že soud rozhodně stejně i při projednávání stížností na další části reformy.

ČSSD věří, že uspěje příště
„Sociální demokracie rozhodnutí Ústavního soudu respektuje,“ reagoval na verdikt soudu předseda ČSSD Jiří Paroubek. Nicméně dodal, že jeho strana reformu nadále považuje za asociální a ohrožující sociální smír. ČSSD chce podle Paroubka nadále usilovat o její změnu a věří, že s dalšími stížnostmi u soudu uspěje.

První část tvoří například změny zákonů o daních z příjmu, přidané hodnoty, nemovitostí, elektřiny, pevných paliv a zemního plynu, dále zákonů o registračních pokladnách, existenčním minimu a spotřebních daních.

Po odmítnutí návrhu první části je nyní výrazně méně pravděpodobné, že soud zruší dva díly, tedy změny ve zdravotnictví a sociální sféře, z procesních důvodů. V následných jednáních už nebude znovu zkoumat způsob projednávání a přijetí celé reformy.

Předseda KSČM Vojtěch Filip prohlásil Ústavní soud verdiktem popřel sám sebe. On i předseda polsanců ČSSD Michal Hašek ale doufají, že v dalších dvou částech u soudu uspějí.

Rozhodování předcházely i před soudem politické výpady
Ráno při ústním jednání přednesli účastníci řízení své námitky k reformě. Za navrhovatele vystoupili poslanci Michal Hašek (ČSSD) a Vojtěch Filip (KSČM) a zástupkyně senátorů. Zákon naopak hájili místopředsedkyně Sněmovny Miloslava Němcová a místopředseda Senátu Jiří Liška (oba ODS).

Přestože se všichni účastníci jednání snažili být před soudem korektní, chvílemi sál připomínal spíše politické kolbiště. Zejména Filip provedl ostrý výpad proti premiérovi Mirku Topolánkovi (ODS), kterého obvinil ze lži v souvislosti se stravenkovou aférou. Hašek se ve své řeči snažil vysvětlit, co je na zákonu špatného.

„Původně připravovaných sedm zákonů se vláda rozhodla spojit do jednoho, přestože mění 50 zákonů a další 3 nové zavádí. V budoucnu by tak vláda mohla jednou ročně soustředit všechny změny do jednoho balíku a parlament by se stal jen jakousi fasádou, která by kryla toto počínání,“ argumentoval Hašek.

Nelíbilo se mu ani to, že zákon spojuje v jednom nesouvisející úpravy. „Už ve starém Římě bylo zakázáno slepovat populární a nepopulární opatření. Kupříkladu superhrubá mzda je ideologický koncept, kdy se zdaňuje něco, co není majetkem ani příjmem poplatníka,“ uvedl Hašek v narážce na to, že daň se vypočítává i ze sociálního či zdravotního pojištění.

Protistrana, která reformu bránila, u soudu zastoupená místopředsedy senátu a poslanecké sněmovny Jiřím Liškou a Miroslavou Němcovou, se omezila jen na krátké glosy s tím, že u Ústavního soudu se nesluší pouštět do politických přestřelek.

Další části reformy na verdikt čekají
Sociální sféra a zdravotnictví včetně hojně diskutovaných poplatků u lékaře tvoří druhou a třetí část, které předmětem čtvrtečního jednání nebudou.