Týkají se zejména podílu na hrazení škod, které by mohly vzniknout třetím zemím v souvislosti s provozem radaru. Američané také tlačí na to, aby případné delikty svých vojáků měli pod kontrolou, a tudíž nepodléhali české jurisdikci.

USA rovněž chtějí, aby se smlouva o pobytu vojsk (SOFA) netýkala jen radarové základny, ale do budoucna také případné další přítomnosti amerických vojáků v Česku.

Češi ustupovat nechtějí

Ani v jednom z případů ale vyjednavači českého ministerstva obrany a zahraničí nechtějí na tyto požadavky přistoupit. Právu to potvrdily zdroje obeznámené s průběhem vyjednávání, které si přály zůstat v anonymitě.

„Američané se nechtějí jen tak vzdát toho, že by ztratili kontrolu nad svými lidmi, kteří by mohli být vyšetřováni českými justičními orgány kvůli spáchání nějakého trestného činu. Nejsou zvyklí na to, aby jejich lidi zadržoval a trestal jiný stát,“ řekl Právu dobře informovaný zdroj s tím, že Česko stále trvá na své jurisdikci.

O tom, že jednání s Američany jsou tvrdá, hovořili již v minulosti náměstci ministra zahraničí Tomáš Pojar a obrany Martin Barták. Podrobnosti o sporných bodech smluv ale tají.

Oba vyjednavači v minulosti pouze oznámili, že mezi dohodnuté body patří např. to, že vnitřní ostrahu základny budou mít na starosti USA, zatímco vnější Češi.

Spor kolem náhrady škod

Klíčový však zůstává spor kolem náhrady škod třetím zemím. Američané podle dostupných informací požadují, aby podle platných předpisů USA hradily 75 procent případných škod a Češi 25 procent. Jenže česká strana požaduje stoprocentní plnění na USA. A právě tento spor může vyjednávání protáhnout, čemuž se chtějí Američané vyhnout.

"Pokud by přistoupili na náš požadavek, znamenalo by to, že by musela příslušná smlouva projít Kongresem a tam by se mohla zadrhnout,“ tvrdí jeden ze zdrojů Práva a dodává: "Proto tolik usilují o zachování dosavadních pravidel.“

Podmínky pro vstup na základnu

Česká strana se nyní podle infromací Práva snaží zahrnout do smlouvy podmínky, za kterých budou Američané povinni na základnu pustit Čechy, kteří s provozem nebudou mít nic společného. Jako modelový příklad zmiňují úředníci pátrání po zločinci, který se v prostoru základny může ukrývat.

Otazníky stále visí také nad tím, jak se budou američtí vojáci v Česku prokazovat. Ve hře jsou prý identifikační karty.

Američané budou nakupovat bez DPH

Odškrtnout si pak naopak mohou obě strany např. bod smlouvy týkající se osvobození zboží od daní a poplatků. V tom Češi ustoupili. Původně prý o osvobození nechtěli slyšet, nyní se má týkat nejen zboží amerického, ale i dodávek z členských států NATO, tedy i z Česka.

„Nechtěli jsme původně odpouštět DPH, nicméně Američané dali najevo, že pokud budeme chtít za colu z Česka zaplatit DPH, raději si ji bez daně nakoupí v Německu, jak jsou na to zvyklí,“ přiblížil detaily vyjednávání jeden z činitelů.

Podle něj se debaty dotýkají i takových drobností, jako je třeba počet stožárů na základně, kde by měly být tři. Jeden pro českou vlajku, druhý pro americkou a třetí nejspíš pro NATO.

Debata běží i o tom, jak velké má být ochranné pásmo kolem základny, zda postačí pět set metrů, anebo osm set. Jasno je již v tom, že na základně by mělo být maximálně dvě stě amerických vojáků.

Další kolo vyjednávání ohlásilo české ministerstvo obrany na tento týden.

Co již obě strany dohodly:
– propojení a provázanost systému amerického s budoucím aliančním
– k radaru bude mít neomezený stálý přístup zástupce a jeho tým jmenovaní českým ministerstvem obrany
– jsou stanovena obecná pravidla podílu české strany při tvorbě plánů stanovujících činnost a nasazení radaru v konkrétní oblasti
– jsou stanovena pravidla pro předávání informací o činnosti celého systému protiraketové obrany i samotného radaru
– české ministerstvo obrany bude mít nepřetržitý on-line přístup k informacím o činnosti radaru
– stejný přístup budou mít také příslušné orgány řízení letového provozu
– veškeré náklady spojené s výstavbou a s provozem zařízení ponesou USA, Česko pak nebude žádat nájem za základnu
– případné návštěvy zástupců třetí strany budou možné pouze po předchozím souhlasu ČR a USA
– v případě vypovězení smlouvy budou mít USA 12 měsíců na odsun svého personálu a techniky