Článek
Podle Vlčka a Sobotky se veřejně o prezidentu rozhoduje pouze v extrémních situacích. „Můj osobní názor je, že by volba hlavy státu měla proběhnout tajně,“ řekl Vlček. Podle něj vše nasvědčuje tomu, že volba tajná, stejně jako v minulých letech, opravdu bude.
Část Vlčkovy strany chce, aby byla volba veřejná. Otevřeně se k tomu hlásí například místopředseda sociálnědemokratických poslanců David Rath. Chce tak zabránit tomu, aby poslanci tajně hlasovali pro koho chtějí a nerespektovali názor strany. Tvrdí, že mohou zvednout ruku pro Václava Klause, ale musí to udělat veřejně. Ostatní strany se k ní staví spíš skepticky.
Šéf senátorů předpokládá, že bude skutečně zajištěna diskrétnost hlasování tak, aby se zamezilo různým "fíglům" a vzájemným kontrolám, například pomocí fotografování hlasovacích lístků mobilními telefony.
Část sociálních demokratů na rozdíl od Vlčka usiluje o to, aby parlament volil prezidenta veřejně. Mezi zastánce takové formy patří především místopředseda poslanců ČSSD David Rath, pro veřejnou volbu jsou i lidovci. Zatím se ale zdá, že tajné volbě dává přednost většina zákonodárců: všichni zástupci ODS, většina komunistů stejně jako zelení.
ČSSD bude na Švejnarovi trvat
Vlček se domnívá, že pokud by se o nejvyšší funkci ve státě nerozhodlo ani v jednom ze tří kol, sociální demokracie vyšle do další volby znovu Švejnara. O jiném kandidátovi by musel rozhodnout ústřední výkonný výbor ČSSD, který se sejde 9. února, Vlček ale nepřepokládá, že by Švejnarovu nominaci změnil. A to ani v případě, že by KSČM přišla s vlastním levicovým kandidátem, jak naznačuje.
Ani ODS podle Sobotky nemá důvod přemýšlet o alternativě ke Klausovi. Stejná taktika vyšla této straně i před pěti lety - zatímco ostatní strany kandidáty měnily, ODS opakovaně nominovala Klause, který byl nakonec do čela státu zvolen ve třetím kole třetí volby.
