"Veřejnou volbu podporuje pouze menšina v klubu," řekl Kováčik. Sám prý o této možnosti začal první hovořit, většina jeho kolegů ale zatím dává přednost tajnému hlasování. "Taktika a všechno se ale bude domlouvat až 7. večer," dodal.

Sociální demokraté chtějí o průchodnosti veřejné prezidentské volby ještě s ostatními parlamentními frakcemi jednat. Již dříve veřejné hlasování podpořilo vedení KDU-ČSL. Proti veřejné volbě se ale ostře staví ODS i prezident a kandidát této strany Václav Klaus, který se o znovuzvolení utká s Janem Švejnarem. Tajné volbě dávají přednost i zelení, kteří naopak usilují o zvolení Švejnara.

ODS je také pro tajnou volbu

ODS má ve Sněmovně 81 poslanců, komunisté 26, dohromady by tedy i v dolní komoře prosadili tajnou volbu. V Senátu má ODS sama sílu vybrat tajný způsob hlasování. Pokud by o způsobu volby rozhodovaly obě komory společně, stačilo by ODS k prosazení tajného hlasování získat u jiných stran 19 hlasů. Komunisté jich v parlamentu mají celkem 29.

Politici i právníci se přou o to, zda se musí Sněmovna a Senát na způsobu volby shodnout, nebo zda může dvousetčlenná dolní komora jednaosmdesátičlenný Senát přehlasovat, a veřejnou volbu prosadit třeba i proti jeho vůli.

Při veřejné volbě je na rozdíl od volby tajné jasné, kdo pro koho hlasoval. Když poslanci volí tajně, vyplní volební lístek a tento lístek pak vhodí do volební urny. Občanští demokraté míní, že v takových případech, jako je právě volba hlavy státu, je vhodnější a obvyklejší volba tajná.

Místopředseda poslanců ČSSD David Rath a další politici ale říkají, že veřejná volba předejde spekulacím o korupci a o tom, kdo koho a proč podpořil. Soudí, že voliči mají právo vědět, jak který poslanec či senátor hlasoval. Klaus byl před pěti lety zvolen v tajné volbě.