Hlavní obsah

Benešová chce poslancům předložit zákon o lobbingu

– PRAHA • Aktualizováno
Novinky, znk

Bývalá nejvyšší státní zástupkyně a poslankyně Marie Benešová (ČSSD) v pátek uvedla, že Sněmovně předloží zákon, který by upravil pravidla lobbingu v ČR. Návrh by chtěla připravit letos, jestli projde, bude podle ní záležet na shodě politických stran. Je to reakce na takzvanou stravenkovou aféru.

Článek

"Příhoda se stravenkami volá po úpravě lobbingu, od vlády se zřejmě vyšetřování nedočkáme," zdůvodnila návrh Benešová. Dodala, že požádá o pomoc právnické experty. S předlohou by chtěla přijít do parlamentu letos.

"Bez určité spoluúčasti politických stran stran však není možné takový zákon předkládat," upřesnil stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Lobbing a korupce nejsou to samé

"Budeme muset umět rozlišit lobbing, který má pozitivní rysy, od lobbingu, který vytváří korupční prostředí," řekla Novinkám předsedkyně petičního výboru Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM). Pozitivní lobbing je podle poslankyně například ten, kdy se profesní sdružení snaží vysvětlit zákonodárcům problémy v určitých ustanoveních zákonů.

Přestože ČR zákon o lobbingu nemá, některé jeho možné negativní aspekty jsou regulovány trestním zákonem. "Jsou to například trestné činy podplácení, přijímání úplatků," upřesnila Rujbrová. Rozdíl mezi lobbingem a korupcí je podle ní v tom, že korupce se zakládá na vlastním prospěchu. "Lobbing je naopak záležitostí spíše širšího zájmu," uvedla.

Polský lobbista Jacek Spyra se stal symbolem spíše negativního pohledu na lobbing.foto: PRÁVO/Lukáš Táborský

Lobbing politiků je v demokratických systémech běžnou praxí. Lobbisté se mohou buď spojit přímo s poslanci nebo na ně tlačit například přes zájmové skupiny. Například v USA zákon o lobbingu existuje od roku 1995. Určuje, kdy vzniká povinnost registrovat se jako lobbista. Lobbing je podle tohoto zákona důležitý při výměně informací mezi politiky a soukromými subjekty.

V Česku má lobbing pro veřejnost spíše pejorativní význam, v poslední době je spojen především s polským lobbistou Jackem Spyrou, který v roce 2005 po bývalém šéfovi kabinetů sociálnědemokratických premiérů Zdeňku Doleželovi chtěl, aby dostal zpět do hry o privatizaci chemického holdingu Unipetrol společnost Seta. Doležel nyní čelí soudu.

Topolánek chce zvýhodnění zrušit

Původní podoba vládní reformy počítala s tím, že stravenky už daňově zvýhodňovány nebudou. Podle oficiální verze vlády si zachování zvýhodnění nakonec vymohli "přeběhlíci" z ČSSD - Miloš Melčák a Michal Pohanka.

V pondělí ale ČT uvedla, že na základě dosud nezveřejněné obchodní smlouvy si zachování zvýhodnění objednala společnost Sodexho Pass. Firmě No comment! podle smlouvy poskytla za zprostředkování tohoto požadavku 100 000 eur, což v době podpisu ujednání představovalo 2,8 miliónu korun.

"Stěžujete si na zvýhodnění stravenek? Tak já jej zruším," vzkázal premiér Mirek Topolánek ČSSD. foto: PRÁVO/Petr Hloušek

ČSSD v úterý vyzvala premiéra Mirka Topolánka (ODS), aby se od celé záležitosti distancoval a podal trestní oznámení na neznámého pachatele. "V opačném případě je důvodně podezřelý, že je do celé korupční kauzy zapojen," dodal předseda soc. dem. Jiří Paroubek.

Topolánek ve středu reagoval tak, že spolu se svým stranickým kolegou Michalem Doktorem předloží ještě do konce ledna novelu, která daňové zvýhodnění stravenek zruší. Současně důrazně odmítl podezření, že zachování této výhody ve schválené reformě veřejných financí bylo výsledkem korupce

Anketa

Co vás napadne, když se řekne lobbing?
korupce
22,8 %
prosazování soukromých výhod do veřejných zákonů
75,3 %
způsob, jakým se politici informují o potřebách veřejnosti
1,9 %
Celkem hlasovalo 558 čtenářů.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám