Kontrarozvědku prý zajímaly i drby o novinářích, se kterými se při své práci mluvčí stýkala.

A čím vlastně měli příslušníci BIS Kosinovou vydírat? Podle zjištění Práva jí loni na podzim hrozili, že jí odeberou bezpečnostní prověrku, a to kvůli jejím kontaktům se špičkovým ruským agentem působícím na našem území v krytí novináře.
Kosinová ale výměnný obchod odmítla a místo toho sepsala na chování důstojníků oficiální stížnost, o které jako první informoval deník Aktuálně.cz.

V současné době se celou záležitostí podle mluvčího BIS Jana Šubrta zabývá inspekce této tajné služby. „Dokud nebude šetření ukončeno, nebudeme celou záležitost komentovat. Jakékoliv vydírání ale důrazně odmítáme,“ řekl Právu Šubert.

Ke stížnosti se vzhledem k neukončenému řízení o bezpečnostní prověrce nechtěla vyjadřovat ani sama Kosinová. „Je to složitá kauza, do které je zapojeno více lidí,“ uvedla pouze odcházející mluvčí.

Pokud by se přitom podezření vznesené Kosinovou potvrdilo, šlo by podle Právem oslovených bezpečnostních expertů o velmi vážné selhání. „V podstatě by to bylo na rozpuštění té služby,“ konstatoval jeden z nich, který si však nepřál zveřejnit své jméno.

Kosinovou nevaroval, obrátil se na novináře

Postava údajného ruského špióna, kterého naše kontrarozvědka považuje za špičkového agenta obávané ruské služby GRU, je přitom v celé kauze klíčová. Podle dobře informovaných zdrojů Práva z prostředí tajných služeb jím má údajně být dopisovatel ruské zpravodajské agentury ITAR/TASS Igor Šamšin.

Ten to v exkluzívním rozhovoru pro Právo a TV Nova razantně odmítl. „Nikdy jsem s žádnou tajnou službou neměl nic společného. Česká republika je můj domov a nemám důvod ji jakkoliv škodit,“ uvedl Šamšin. Zdroj Práva ovšem potvrdil, že BIS právě před ním měla koncem roku 2005 tehdejší vedení policejního prezidia varovat.
Informaci o údajném napojení ruského novináře na tajnou službu se dozvěděl policejní prezident Husák.

S ruským novinářem se totiž stýkala z pozice mluvčí právě Kosinová. Místo toho, aby ji Husák varoval, ale tajnou informaci vyzradil jednomu z českých novinářů.
Coby čerstvý policejní prezident měl tehdy přitom zažádáno u Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) o nejpřísnější bezpečnostní prověrku.

Jak už Právo informovalo, tu nakonec loni na podzim získal, i když jeho postup s Kosinovou vyvolal mezi lidmi z tajné služby, kteří ho pro potřeby NBÚ prověřovali, vážné pochybnosti o jeho bezpečnostní způsobilosti.

Kosinová dnes tvrdí, že Šamšina brala jako kteréhokoliv jiného novináře. „Podávat informace bylo mou prací, a to bez ohledu na to, o koho šlo,“ řekla k tomu Právu Kosinová.

Hlavní téma ruského novináře? Radar

Bez zajímavosti přitom není ani jedno z hlavních novinářských témat Šamšina. Podle jeho vlastních slov je to plánovaná výstavba části americké protiraketové základny na našem území, proti které Rusko ostře vystupuje. K probíhajícím jednáním mezi USA, Českou republikou a Ruskem se ostatně coby nezávislý expert vyjadřoval několikrát i ve vysílání České televize.

Šéfové jednotlivých tajných služeb přitom zrovna tento týden informovali parlamentní výbor pro obranu, že v souvislosti s radarem u nás v poslední době zesiluje působení zahraničních zpravodajců. Šubert se odmítl k jakýmkoliv podezřením ze špionáže směřujícím ke konkrétním osobám vyjadřovat. V obecné rovině ovšem vysvětlil, že i v případě odhalení zahraničních zpravodajců působících na našem území není jejich vyhoštění ze země příliš obvyklé.

„Zatčení zpravodajského důstojníka nemusí být nejužitečnějším vyústěním jeho odhalení. Je totiž téměř jisté, že zadrženého vyzvědače nahradí nový, jehož bude třeba i s jeho kontakty nejprve identifikovat, což může trvat dlouhé měsíce či roky,“ řekl k tomu Šubert.

Vysvětlil také, že smyslem kontrašpionáže není vyzvědače zatýkat a předávat vyšetřovatelům a soudcům, ale pouze je odhalit, dostat jejich činnost pod kontrolu a pokud možno je spíše bez jejich vědomí vést a případně využít.