Článek
Henry Obering obhajoval jak kvality už zavedeného námořního systému Aegis, který nebyl výrazněji zpochybňován, tak i systém pozemních antiraket GBI, u nichž řada zkoušek skončila neúspěchem.
„V poslední době se objevují experti, kteří hovoří o neúčinnosti tohoto systému. Tyto informace se nezakládají na aktuálních údajích a nepocházejí z dobrých zdrojů,“ tvrdil Obering.
Obering uvedl, že v kategorii střel odpalovaných ze země a uvažovaných pro Evropu, bylo úspěšných šest z devíti testů. Zmínil, že jednou se neoddělil zásahový prostředek od nosné rakety a podruhé kvůli závadě pozemní zajišťovací techniky nebyla odpálena obranná raketa. Ve třetím případě byl vadný softwarový parametr v palubní jednotce obranné střely. Podle něj šlo jen o drobné snadno odstranitelné vady.
Nezávislí odborníci však uvádějí větší počet selhání a zmiňují, že ani devadesátiprocentní úspěšnost nezajistí, že všechny střely budou zničeny. Některá střela s jadernou hlavicí může štítem proniknout. Tvrdí také, že rakety nejsou zkoušeny v operační výšce, ale blíže k zemi a že při testech nejsou používány klamné hlavice.
Obering trval na tom, že se zkoušky uskutečňují v realistických podmínkách a že lidé v ČR budou rozšířením štítu chráněni. Podle některých expertů nemohou antirakety ochránit samotnou základnu, což je důvod, proč Polsko trvá na dodání dalšího protiraketového systému Patriot.
Aegis selhal jen dvakrát
U systému Aegis se střelami Standart Missile SM 3 odpalovanými z lodí bylo úspěšných deset z 12 pokusů. Obering uvedl, že v prvním z neúspěšných testů byla závada na zásahovém prostředku; při druhém selhání nebyl na lodi správně nastaven systém. Při pokusech systém prokázal i schopnost sestřelit dvě nepřátelské střely.
