„Dnes registrujeme jedno procento chybných receptů, a to není málo,“ řekl Právu v úterý generální ředitel VZP Pavel Horák. Za první až třetí čtvrtletí loňského roku proplatila VZP z veřejného zdravotního pojištění 40,6 miliónu receptů v celkové hodnotě téměř 16 miliard korun. A jedno procento z této částky činí 160 miliónů korun.

Jde o chyby často formální

V naprosté většině jde pouze o formální chyby v údajích na receptu. Nejčastěji je to nesprávně uvedené identifikační číslo zdravotnického zařízení, které recepty vystavuje. Dále špatně uvedená pojišťovna pacienta či jeho rodné číslo.

„Upozorňujeme všechny pacienty, aby nezapomínali hlásit svým ošetřujícím lékařům veškeré změny, zejména pokud jde o změnu zdravotní pojišťovny,“ říká Horák.
Když jsou chyby na receptu opraveny, teprve poté je VZP proplatí.

Nová služba lékárníky nijak nezatíží. Stačí mu zadat recept do vlastního lékárenského systému, ten se propojí s informačním systémem VZP a zjistí platnost pojištění pacienta i to, zda předepisující zdravotnické zařízení má s VZP smlouvu.

Ušetří výdaje lékáren

Prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček tvrdí, že nová komunikace mezi lékárnami a VZP ušetří lékárnám zbytečné výdaje. Kvůli receptům s chybnými údaji lékárny přicházejí o peníze. Pojišťovny nemohou platit za recepty, které jsou vystaveny na neexistujícího pojištěnce nebo pacienta bez zdravotního pojištění a takový recept pak zaplatí lékárny. Právě tomu by se měla udělat přítrž.

Do ověřování pilotního projektu se zatím zapojí desítky lékáren. Když nový systém ukáže chybu, lékárník buď na místě v případě rodného čísla upraví recept a v případě zdravotnického zařízení zavolá lékaři a nesrovnalosti vyjasní.

Když se ale ukáže, že jde o falešný recept, který vystavilo falešné zdravotnické zařízení, lék nebude vydán. Pokud by ho ale pacient vysloveně chtěl, pak si ho zaplatí v plné výši ze svého. To se týká často i zahraničních pracovníků, kteří byli v ČR zaměstnáni a s ukončením zaměstnáním jim skončila i platnost zdravotního pojištění.

První krok k elektronickému receptu

Horák i Havlíček soudí, že nový systém je vlastně první krok k tzv. elektronickému receptu. Ten by měl být zaveden v roce 2009 nebo 2010. Pacient už nedostane od lékaře papírový recept, ale lékař elektronický odešle do systému. Pacient pak bude mít zvláštní čip, kterým se v lékárně přihlásí a lékárna mu lék na předepsaný elektronický recept vydá.

Horák se ale přesto domnívá, že i poté ještě nějaký čas bude trvat, než papírové recepty definitivně zaniknou.