"Možnou variantou by proto byla drobná formulační změna příslušného článku ústavy, která by v návaznosti na novelu zákona o soudech a soudcích umožnila, aby ministr spravedlnosti, a v případě předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu a Nevyššího správního soudu prezident, mohl odvolat soudního funkcionáře," konstatuje ministerstvo. V zápětí doplňuje, že soudní funkcionář bude mít možnost nechat rozhodnutí přezkoumat buď Nejvyšším soudem nebo Nejvyšším správním soudem.

Za návrhem stojí snaha odvolat Brožovou

Návrh novely vznikl v souvislosti s případem předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové, kterou v červenci 2006 odvolal z funkce prezident Václav Klaus. Ústavní soud (ÚS) ale výše zmíněným rozhodnutím o nepřípustném zásahu výkonné moci vrátil Brožovou zpět do funkce a od té doby nelze předsedy či místopředsedy soudů odvolat. Klaus poté uvedl, že rozhodnutí ÚS je v rozporu s ústavou.

Podle ministra je stav vzniklý po rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) v kauze předsedkyně nejvyššího soudu Ivy Brožové neúnosný a ministerstvo musí mít možnost zásahu, pokud je některý soud špatně řízen. Ministr si také stěžuje na Brožovou v souvislosti s pokutou, kterou Nejvyššímu soudu vyměřil finanční úřad. Podle Pospíšila o ní předsedkyně NS ministerstvo informovala pozdě, ta to odmítá.

Novelu podpořila legislativní rada

Předkládaný materiál nevylučuje ani variantu odvolávání soudních funkcionářů kárným senátem na návrh ministra spravedlnosti, ale s podmínkou, že kárný senát bude složen též z "nesoudcovského" prvku.

Tento princip minulý týden podpořila i legislativní rada vlády, když schválila návrh novely zákona o soudech a soudcích který má vnést "laický" prvek do hodnocení kárných provinění soudců. Novela počítá se vznikem zvláštních kárných senátů pro soudní funkcionáře. Laický prvek má podle ministerstva spravedlnosti v rozhodování o chybách soudců zabránit profesní solidaritě.

Legislativní rada podle předsedy Cyrila Svobody doporučila, aby počet soudců v senátech byl stejný jako počet laiků. Pokud návrh zákonodárci schválí v nynější podobě, laické členy senátů budou nominovat předsedové vyšších soudů, šéfové advokátní, notářské a exekutorské komory a děkani právnických fakult.

Soudci proti

Proti plánované změně se již v minulosti ozvali sami soudci, prý půjde znovu o zásah výkonné moci do moci soudní. "Republiková rada soudců řekla jednoznačně, že návrh novely nerespektuje rozhodnutí Ústavního soudu. Ten zrušil ustanovení, podle něhož mohl soudního funkcionáře odvolat ten, kdo ho předtím jmenoval. Naše stanovisko je tedy negativní a návrh pana ministra neřeší problém české justice,“ uvedl prezident Soudcovské unie ČR Jaromír Jirsa.

Ústavní soud podle něj opakovaně řekl, že soudci jako reprezentativní složka ústavní moci musí mít svůj zvláštní orgán, který by problematiku postihu soudců, jejich jmenování i výběr řešil.

"Prohřešky mají zůstat uvnitř jednotlivých stavů, jak je to všude jinde (advokáti, exekutoři, notáři), tedy uvnitř soudů. Výkonná moc by se do toho neměla plést,“ míní Jirsa.