Čtvrtina vysokoškoláků utratí za studium až 10 tisíc měsíčně

Výdaje do deseti tisíc korun měsíčně má na pětadvacet procent studentů. "Několik tisíc korun dám pravidelně za kolejné. Drahá je i městská doprava, učebnice a také si samozřejmě platím menzu," vyčetla své výdaje Ivana Lochmanová, studentka medicíny na Univerzitě Karlově v Praze.

Téměř šedesát procent dotázaných se „vejde“ do pěti tisíc korun. Maximálně dva tisíce korun utratí za měsíc více než čtrnáct procent dotázaných. Vyplývá to z ankety Novinek, která proběhla mezi více než třemi sty studenty pěti tuzemských univerzit.

Několikatisícové položky na měsíčních nákladech akademici snižují díky brigádám. Občas si přivydělává přes 53 procent respondentů a 19 procentům už vůbec nezbývá čas. Velký vliv na přivydělávání má i náročnost oboru – za vytíženější lze považovat přírodovědné či technické obory. Obdobnou zkušenost má i Lochmanová: "Dělám medicínu, takže už nemám moc volného času, proto na brigády chodím skutečně jen nárazově."

Zajímavostí je, že značná část studentů vstupuje do pracovního poměru již během studií, konkrétně je to necelých dvaadvacet procent. Naopak něco přes pět procent lidí v anketě odpovědělo, že se jim pracovat vůbec nechce.

"Věnuji se dvěma školám najednou, takže už moc volna nemám, ale pokud to jde, tak občas někam zajdu. Navíc si myslím, že brigáda je dobrou motivací. Pokud někdo stráví osm hodin u regálu se zbožím, tak si pak uvědomí, že je důležité studovat," míní Lucie Hamplová, studentka VŠE a sociální pedagogiky vyšší odborné škole.

Ankety Novinek se zúčastnilo na 319 studentů ekonomických, technických, humanitních, přírodovědných a lékařských oborů z Masarykovy univerzity, Západočeské univerzity, Karlovy univerzity, Českého vysokého učení technického a Vysoké školy ekonomické. Dotazovaní za sebou měli již jeden rok prezenčního, tedy denního studia.