Úředníci z ministerské generální inspekce Brožové v roce 2005 napsali, že je má informovat až po úplném skončení kauzy, nikoliv hned po obdržení platebního výměru od finančního úřadu. Pospíšil podal kvůli údajnému utajení sankce na Brožovou kárnou žalobu.

Když Nejvyšší soud loni v červnu výměr na 40 miliónů dostal, Brožová ještě využila zákonnou možnost obrátit se na ministra financí Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) s žádostí o prominutí. Ten to ale v listopadu odmítl, druhý den poté kontaktovala Brožová ministerstvo spravedlnosti.

"Předsedkyně tedy poslechla písemně uložené pokyny z ministerstva spravedlnosti a podle nich a v souladu se zákonem tyto sankce řešila. Nedošlo k žádnému zatajení uložené sankce," řekl mluvčí soudu Petr Knötig.

Žádost k ministru financí o prominutí odvodů a penále je podle Brožové běžný postup při administrativních chybách v hospodaření státních úřadů.

V resortu spravedlnosti ministerstvo financí loni promíjelo za stejná i závažnější pochybení více než 98 procent odvodů a penále. Kalousek však loni v listopadu žádost NS odmítl. Proto na něj Brožová minulý týden podala správní žalobu k Městskému soudu v Praze. Ministr podle žaloby rozhodnutím porušil zásady předvídatelnosti práva a rovnosti před zákonem, princip vyváženosti, zákaz libovůle a zásadu nezávislosti soudní moci.

Podle Brožové útočí ministr na nezávislost soudců

Pospíšil se rozhodl podat na Brožovou kvůli údajnému tajení pokut kárnou žalobu. V kárném řízení posuzují prohřešky justičních činitelů speciální senáty na vrchních soudech a na Nejvyššímu soudu. Mohou uložit trest od finančních srážek z platu až k odvolání z funkce.

Předsedkyně NS již dříve označila postup ministerstva ve sporech o pokuty za pokračování útoků na nezávislost soudní moci. Opakuje, že NS nepřipravil daňové poplatníky o žádné peníze.

"Všechny kontroly potvrdily, že finanční prostředky byly investované jen do budovy a zařízení NS. Daňový poplatník nebyl nijak poškozen a při investicích se neztratila ani koruna. Škoda začne vznikat teprve nesmyslným administrativním vyřizováním neexistujících peněz," řekl Knötig.

Nejvyšší soud peníze na odvody a penále nemá. Pokud soud na základě správní žaloby Brožové na Kalouska neodloží splatnost, bude ministerstvo spravedlnosti muset navýšit rozpočet soudu.

Spory s Klausem vyhrává

Administrativní chybu NS objevil v roce 2005 při hospodářské kontrole finanční úřad. Soud pozdě odevzdal závěrečné vyhodnocení stavební investice za 20 miliónů korun z let 2003 a 2004. Úřad nařídil vrácení proinvestovaných peněz a vyměřil penále ve stejné výši, tedy celkově 40 miliónů korun.

Při stejné kontrole úřad objevil ještě jednu administrativní nesrovnalost, za kterou má soud zaplatit devět miliónů korun. Na žádné další chyby se podle Knötiga nepřišlo.

Brožová od roku 2006 vede spory s prezidentem Václavem Klausem, které již několikrát skončily u Ústavního soudu. Zatím vždy uspěla.