Hlavní obsah

Pravý Adam je Škrlové neuvěřitelně podobný, říká jeho učitelka

Právo, Jakub Troníček
ŠUMPERK

Učitelka dětí Martina Fahrnera Olga Köhlerová v rozhovoru pro Právo uvedla, že spisovatelův mentálně postižený syn Adam je mimořádně podobný Barboře Škrlové, která se za něj vydávala v Norsku. Podoba prý byla tak dokonalá, že Škrlová mohla bez problémů cestovat na chlapcův pas.

Článek

Jak jste přišla na možnou spojitost rodiny Fahrnerů s kuřimskou kauzou?

Vždycky jsme věděli, že oba manželé jsou v nějaké sektě, ale netušili jsme v jaké. Když se pak v květnu loňského roku rozjela ta kauza s Aničkou, tak rodina Fahrnerových najednou z ničeho nic zmizela. V souvislosti s tím kuřimským případem se přitom začalo v médiích objevovat i jméno brněnského herce Viktora Skály a to jsem si uvědomila, že jeho děti k Fahrnerovým často jezdily, třeba na jarní prázdniny. Chodily u nás i do školky.

Kdy jste se dozvěděla, že je celá rodina v Norsku?

My jsme kontaktovali sociální pracovnice a policii, když se děti neobjevily týden ve škole. Policie nám pak oznámila, že je našli v Norsku. Údajně tam narychlo odjeli kvůli nějaké nečekané pracovní nabídce pro pana Fahrnera. Už tehdy přitom možnou souvislost s kuřimskou kauzou kriminálka prověřovala.

Barbora Škrlová se vydávala za třináctiletého Adama a Martin Fahrner přitom skutečně takto starého syna jménem Adam má. Jsou si s Barborou podobní?

Když jsem viděla v květnu fotky té Barbory v novinách, tak jsem jenom žasla, protože podobní jsou si až neskutečně. Mají např. stejné oči a úplně stejný výraz obličeje. Když navíc Fahrner s rodinou zmizel, tak Adama údajně nechali u prarodičů, takže ta Barbora pak mohla cestovat na jeho pas. Adama z Česka odvezli až v červnu, když se vrátili na dva dny na konci školního roku.

Vy jste Adama učila?

Jen ve školce, ve škole už ne, takže ho příliš neznám. On je totiž už od narození mentálně postižený, takže chodil do speciální školy v Šumperku. Ale občas jsem ho vídala, když přišel s maminkou k nám do školy vyzvednout jejich další děti. K nám chodí asi desetiletý Richard a šestiletá Alžběta.

O co jde v kauze Kuřim:
Kauza týraných chlapců z Kuřimi se točí hlavně kolem podivné sekty vycházející z hnutí Poselství Grálu, kterou soustředil kolem skautského oddílu Mravenci Jan Škrla. Je otcem třiatřicetileté Barbory Škrlové, která se v Norsku vydávala za třináctiletého Adama a ještě předtím v Česku za dívku Aničku.
I když je sama obviněná, pro českou policii je v rozmotávání celé složité kauzy zároveň i zcela zásadním svědkem. Pravděpodobně ví mnoho o tom, co se dělo v domě v Dušínově ulici v Kuřimi, kde obviněná Klára Mauerová údajně týrala své syny Ondřeje a Jakuba. Prvního z nich dokonce prý Klára zavírala do komory nahého a svázaného do kozelce.
Podle výpovědi obou týraných chlapců i dle informací Práva byla obětí týrání i sama Škrlová. „Někdy s námi byla zavřená i Anička. Mamka říkala, že je to kvůli nám, že jsme zlobili,“ popisovali chlapci znalcům.
Podrobnosti by Škrlová mohla mít i o dění v brněnském Domě dětí a mládeže Paprsek, kde měla chlapce v péči Klářina sestra Kateřina (rovněž obviněná) a její přítelkyně Hana Bašová. Policie rovněž doufá, že někdejší studentka speciální pedagogiky osvětlí i okolnosti pobytu chlapců ve skautské chatě poblíž Brna, kde se na jejich dalším údajném týrání měl podílet známý sester Mauerových Jan Turek a také bratr Škrlové Jan.
Otec Škrlové prý získal potvrzení od lékařů, že je nesvéprávný, a tudíž nemůže být v celé kauze obviněn.
Právě jako Anička pak v polovině loňského května utekla ze zařízení Klokánek, kam byla umístěna společně s Ondřejem a Jakubem po zatčení Kláry Mauerové. Dne 21. května po ní české úřady vyhlásily pátrání.
V červnu se objevila na české ambasádě v Kodani a uvedla, že se po útěku z Klokánku schovávala v lese a pak v Jeseníkách. Poté se zdržovala u svých příbuzných v Dánsku.
Škrlová kromě klamání brněnského soudu i Klokánku jako domnělá Anička obelhávala i Masarykovu univerzitu v Brně, kam se zapsala na studium speciální pedagogiky. Na zkoušky však za ni zřejmě chodila Kateřina Mauerová, jejíž fotografii nechala zanést do univerzitní databáze studentů.

V rodině Maurerových byly děti brutálně týrány, pozorovala jste něco takového i na dětech Fahrnera?

Žádné viditelné známky fyzického týrání na sobě neměly. Ale je fakt, že Fahrnerovi měli svérázné výchovné metody. Udělovali jim třeba velmi přísné a dlouhodobé tresty, za nějakou hloupost například měli na tři měsíce zakázaný počítač.

Svěřily se třeba děti ve škole s nějakými negativními zážitky?

Ne, to ne. Oni byli hodně vycepovaní, když třeba dostal jeden z nich dvojku nebo trojku, dost se bál, co na to řeknou rodiče. To mi přišlo trochu divné, aby kvůli dvojce měli takové obavy z rodičů. Ale jinak to byla velmi slušná rodina. Žili na takové polosamotě v Osikově, vyznávali takový hodně přírodní způsob života.

Od června, kdy si přijeli pro Adama, už se Fahrnerovi na Šumpersku neobjevili?

V září maminka žádala o to, aby mohla Alžbětu učit v Norsku doma, což jsme jí povolili. Pak ale začátkem prosince maminka i s dětmi přijela zpátky, od té doby tu jsou stále a děti normálně chodí do školy. Když jsem s ní v prosinci mluvila, tak mi řekla, že manžel v Norsku zůstal, protože si tam hledá práci. A že až si ji najde, tak prý odjedou zpátky za ním. O jakémkoliv napojení na Mauerovy ale tehdy samozřejmě vůbec nemluvila.

Kdo je Martin Fahrner

Narodil se v roce 1964. Studoval na DAMU a poté působil jako divadelní dramaturg v Jihlavě, Brně a naposledy jako šéfdramaturg ve Východočeském divadle v Pardubicích, odkud ovšem loni o prázdninách bez udání důvodu odešel. Zaměstnanci divadla se později dozvěděli, že se usadil v Norsku.

Pracoval rovněž jako topič, výrobce keramiky a průvodce po Vysokých Tatrách. V roce 1993 napsal knihu Pohádky pro velké děti. V roce 2001 vydal další knihu Steiner aneb Co jsme dělali a před čtyřmi lety vyšla Pošetilost doktora vinnetoulogie. Napsal dvě divadelní hry a další přeložil do češtiny. Je ženatý a má tři děti.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám