Opozičním poslancům také vadí formulace zákona, například označení celého období komunistické vlády za totalitu.

Nelze předjímat, kdy Ústavní soud o návrhu rozhodne. Podnět dostal na starost soudce Jiří Nykodým, rozhodnout ale o něm musí plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.

Levicové poslance zastupuje před soudem sociální demokrat Zdeněk Jičínský. "Další poslanci se připojili na základě svého vlastního rozhodnutí, nebylo přijato žádné usnesení," řekl šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek.

Levicoví poslanci se obávají, že výsledky bádání státem zřízené instituce budou lidé pokládat za "oficiální" a jediný možný výklad dějin. "Tak bude fakticky omezována ústavně zaručená svoboda vědeckého bádání," stojí v návrhu.

Ideologická terminologie

Podle poslanců je chybou zákona také ideologická terminologie. "Zákon autoritativně označuje úsek československých dějin od 25. února 1948 do 29. prosince 1989 jako období komunistické totalitní moci. Nebere v úvahu, že období bylo z hlediska způsobů výkonu státní moci proměnlivé a nebylo v tomto směru kompaktní," upozorňují poslanci.

Zatímco 50. léta podle nich skutečně byla totalitou, v 60. letech se režim postupně demokratizoval, a ani po okupaci vojsky Varšavské smlouvy se prý zcela nevrátil k represivním praktikám z časů kultu osobnosti.

"Tento stát provedl také řadu opatření pro celkovou společnost obecně pozitivních, zvláště v oblasti sociální. Jako dílčí příklad lze uvést třeba prohloubení praktického zrovnoprávnění žen v životě politickém, hospodářském a rodinném či upuštění od rozlišování mezi dětmi podle jejich původu," píšou levicoví poslanci.

Ústav bude studovat i nacismus

Ve stížnosti levice navrhuje Ústavnímu soudu zrušit zákon jako celek. V případě, že by soudci návrhu vyhověli, ztratil by Ústav pro studium totalitních režimů zákonný podklad pro své fungování. Alternativně poslanci požadují vypuštění slova totalitní v řadě pasáží zákona.

Hlavní motivací pravice pro založení ústavu byla snaha soustředit a uspořádat písemnosti všech bezpečnostních složek komunistického režimu. Zpracování a zpřístupnění dat by prý mělo přispět k pochopení komunistického režimu a zároveň zabránit tendenčnímu výkladu historie.

Ústav by měl analyzovat i příčiny a způsob likvidace demokratických aktivit v období komunistické vlády a zpřístupňovat veřejnosti dokumenty z příslušné éry. Má se věnovat také období nacistické okupace českých zemí. Pracovníci ústavu se budou zabývat vzdělávací a publikační činností. Jedním z prvních počinů je časopis Paměť a dějiny.