"Musíme počítat s teplotami v rozmezí 26 až 31 stupňů. Jen ojediněle se budou vyskytovat bouřky a jen několik dní se o pár stupínků ochladí," řekl Právu Vladimír Seifert z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze.

Uvedl, že pondělní nejvyšší teplota byla naměřena ve Vráži u Písku 36,6 stupně a v Pardubicích 36. V Praze Klementinu bylo naměřeno 33,6 stupně a nepadl rekord z roku 1986, který byl 34 stupně. V Praze rekord nepadl ani v úterý, protože teplota 35,7 stupně z roku 1830 překonána nebyla.

"Současné teploty jsou o 7,4 stupně vyšší než je dlouhodobý průměr," řekl Seifert a dodal, že bouřky by měly být hlavně na jihozápadě republiky a jen ojediněle. Nečekají se ani velké deště. Právě před rokem na území ČR začalo hodně pršet a deště pak způsobily katastrofální povodně. Letos nás naopak trápí sucho.

Z vedra hrozí bezvědomí

"Ve vedrech, které panují, pokud nemáme chráněnou hlavu pokrývkou, může dojít k úžehu, který v krajním případě skončí bezvědomím pacienta. I takové případy, i když ojedinělé, na našem oddělení už jsme měli," řekl Právu Jan Šturma, primář anesteziologicko-resuscitačního oddělení pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Uvedl, že jde o neschopnost organismu udržet tělesnou teplotu.

"Když nemáme ve slunečním žáru pokrývku hlavy, dojde ke dráždění centrálního nervového systému, který si přehřejeme a může nastat jakoby zánět mozkových blan. Tento úžeh je spojený s velkou bolestí hlavy, zmateností, zvracením a někdy i s průjmem. Postižený může mít i velké křeče v břišní oblasti. V takovém případě vždy musíme okamžitě k lékaři," uvedl primář Šturma.

Uvedl, že úžeh bývá často kombinován i s úpalem. Ten nás může postihnout jestliže dlouho pobýváme v přehřátém prostředí. "Je to otázka vysoké okolní teploty, které se organismus nedokáže přizpůsobit a dojde k přehřátí organismu. Většinou je úžeh spojen s přehřátím organismu, tedy s úpalem," informoval primář Šturma.

Pomohou analgetika

Protože při přehřátí organismu jsou velké bolesti hlavy, pomohou analgetika, jako je brufen nebo paralen. "Děti nesmějí dostat acylpyrin, protože by mohl mít neblahé důsledky na játra. I jim dávat paralen," doporučuje Šturma.

Příznaky onemocnění zpravidla ustoupí do 48 hodin. Během nich by postižený měl být v klidu a nezatěžovat se žádnou prací.

"Měli bychom se naučit poslouchat vlastní tělo. Klimatické vlivy působí na každého z nás různě," soudí internista pražské Nemocnice Na Homolce Miloslav Kalaš. "Rozumět svému tělu znamená umět mu vyhovět. Organismus sám dá signál, že se mu něco nechce a neměli bychom tento pocit přemáhat. Dělat něco za každou cenu bez ohledu na stav svých subjektivních obtíží je nesmysl," varuje Kalaš.

Uvádí, že i ve vedrech často chalupáři opravují domy, betonují, nahazují. "Podívejme se do přírody do živočišné říše. Když je vedro, přemáhají se snad zvířata, loví? Ne! Odpočívají, leží, spí. Vedru se musíme přizpůsobit," říká Kalaš.

Pozor na vosí bodnutí

Lékaři varují i před žihadly od včel a vos, protože mohou vyvolat alergickou reakci. Ve vedrech jsou včely a vosy často zmatené a mohou na člověka víc zaútočit než kdykoli jindy.

Zatímco vosí žihadlo v těle nezůstává, včelí ano. Nejlépe se odstraní, když se nehtem nebo tupou stranou nože přejede mírným tlakem kůže těsně po háčkem žihadla, a to se vytlačí ven bez porušení jedovatého váčku u jeho kořene. Chybou je vymačkávat žihadlo pinzetou. Bolest a otok se zmírní ledovými obklady.