"Lhůta na podání odvolání je osm dní. Rozsudek jsme obdrželi minulý týden a odvolání podáme," řekla Havlíková. Případ se tak dostane k Vrchnímu soudu v Praze.

Šestaosmdesátiletá Polednová se nynějšího líčení vůbec neúčastnila kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Šlo přitom o historicky první soudní jednání s účastníky procesu v případu Horákové.

Soudce Petr Braun už při vynesení rozsudku konstatoval, že Polednová si zřejmě z trestu neodsedí ani den. Zdůraznil ale důležitost morálního odsouzení zločinu, který označil za justiční vraždu.

Ludmila Brožová-Polednová byla odsouzena za účast v zinscenovaném procesu s političkou Miladou Horákovou z roku 1950. Tím se podle rozsudku dopustila vraždy ve spolupachatelství na více osobách. Horáková byla jedinou ženou popravenou za politických procesů v 50. letech, spolu s ní byli odsouzeni k trestu smrti další tři lidé.

Podle soudu věděla o zinscenovaném jednání

Bývalá prokurátorka prostřednictvím své obhajoby tvrdila, že o zmanipulování procesu nevěděla a věřila ve vinu odsouzených. V době soudu jí bylo 29 let. Za sebou měla rok právnické školy pro pracující a studovala právnickou fakultu.

Soudce ale v rozsudku konstatoval, že bývalá prokurátorka nebyla jen pasivním svědkem událostí, ale jedním z článků řetězu, který umožnil fyzickou likvidaci odpůrců režimu prostřednictvím justičního aparátu.

Podle tehdejšího zákona měla jako zástupce státu využít všech prostředků ke zjištění pravdy a snažit se odstranit případné nesrovnalosti. Právě to ale podle soudu neudělala. Podle Brauna si byla vědoma toho, že o vině Horákové již předtím rozhodly mimosoudní orgány a že celý proces má jen vyvolat dojem zákonnosti. Z historických dokumentů například vyplynulo, že obžalovací spis konzultovali prokurátoři s ministerstvem vnitra a poté byl předložen k politickému schválení.

Před několika lety policie stíhala také Milana Moučku, tehdejšího velitele vyšetřování komunistické Státní bezpečnosti. V roce 2003 ale státní zastupitelství případ zastavilo.