Článek
Kabinet podle očekávání podpořili i dva nezařazení poslanci, dříve členové ČSSD, Miloš Melčák a Michal Pohanka.
Jednání se neúčastnili dva poslanci, Petr Wolf z ČSSD, který je v nemocnici, a ministr práce za ODS Petr Nečas. Ten byl z jednání omluven, je na pracovní cestě v Bruselu.
Opoziční ČSSD se před hlasováním snažila přesvědčit i koaliční poslance, aby hlasovali proti, to se jí ale nakonec nepovedlo.
Topolánek: Hlasování bylo ztrátou času
Hlavní debatu před hlasováním si poslanci odbyli už v úterý. Dnes s projevy vystoupilo jen několik z nich.
"Topolánkova vláda a tato koalice je zjevně neschopná. Vláda, která je nedůvěryhodná, slabá a neschopná, nemá právo vládnout. Je to vláda, která škodí zemi, koneckonců škodí jednotlivým politickým stranám, které se na takové vládě podílejí. Mirek Topolánek podle nás, dámy a pánové, svoji šanci promarnil," řekl předseda klubu ČSSD Michal Hašek.
"Tato vláda je v Parlamentu úspěšná, a to si myslím, že je nakonec důležité. Já bych chtěl mé vládě popřát dlouhé vládnutí a doufám, že dnešek na tom nic nezmění," řekl v projevu těsně před hlasování premiér Mirek Topolánek.
Po hlasování konstatoval, že jeho výsledek byl předem jasný a bylo jen ztrátou času.
Hádka o alkohol
Mimořádná schůze Sněmovny, kterou kvůli hlasování o nedůvěře kabinetu svolala ČSSD, začala už v úterý. Poslanci se ale jen hádali, opozice vytýkala vládě její jednání, koalice se bránila. Opozice také vládě vytýkala, že se opírá o hlasy Melčáka a Pohanky. Diskuse trvaly celé odpoledne.
V osm hodin večer premiér obvinil opozici z toho, že z jednání dělá komedii a někteří její poslanci jsou prý už pod vlivem alkoholu. S hádkou o tom, kdo je či není opilý, se poslanci rozešli. Zákonodárci nakonec hlasování přesunuli na středu, kdy zároveň jednají o rozpočtu.
Historie hlasování o nedůvěře vládě
České kabinety prozatím zažily pět mimořádných hlasování Poslanecké sněmovny o vyslovení důvěry či nedůvěry. Všechna skončila pro vládu úspěšně.
Červen 1997 - Žádost o hlasování předložil tehdejší premiér Václav Klaus (ODS) v reakci na zavádění úsporných ekonomických opatření. Sněmovna vládě těsně vyslovila důvěru - pro bylo 101 poslanců, proti 99. Rozhodující hlas patřil poslanci Jozefu Wagnerovi (nezařazený, bývalý člen ČSSD).
Březen 2003 - Vláda premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) se rozhodla požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry poté, co byl prezidentem zvolen Klaus. Ten totiž dostal hlasy i některých koaličních zákonodárců. Při hlasování vláda získala potřebných 101 hlasů poslanců koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU.
Září 2003 - Sněmovna neschválila návrh opoziční ODS na vyslovení nedůvěry Špidlově vládě. Pro návrh hlasovalo 98 opozičních poslanců, proti 100 koaličních zákonodárců. Pouze Josef Hojdar z ČSSD se zdržel.
Duben 2005 - Vláda premiéra Stanislava Grosse (ČSSD), kterou v té době zmítala krize kolem nejasných majetkových poměrů premiéra, přežila hlasování o nedůvěře iniciované ODS. Pro návrh hlasovalo 78 poslanců - zástupci ODS, KDU-ČSL a nezařazený Tomáš Vrbík (bývalý člen US-DEU). Návrh nepodpořili poslanci ČSSD, US-DEU a KSČM.
Červen 2007 - Vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS) odolala návrhu ČSSD na vyslovení nedůvěry. Sociální demokraté hlasování iniciovali poté, co se jim nepodařilo prosadit konání sněmovní schůze, na níž se mělo jednat o případu lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka obviněného z korupce. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 97 sociálních demokratů a komunistů. Proti byli koaliční poslanci a bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka - dohromady 101 poslanců.
Opozice vyvolala hlasování o nedůvěře už jednou - v červnu. Ani tehdy ale neuspěla.