Skála, původní profesí psychiatr, se zaměřil na léčení lidí závislých na alkoholu. Jeho vnučka přiznala, že jeho životní zaměření ovlivnilo i její volbu, vystudovala rovněž medicínu a zaměřila se na psychiatrii. "Vídali jsme se hlavně o svátcích a narozeninách, Vánocích, jinak dědeček byl pořád někde na kongresech," připomněla jeho činorodost.

Docent Skála po válce dokončil studium medicíny a stal se asistentem na psychiatrické klinice. Díky svým jazykovým znalostem byl vyslán na mezinárodní konferenci o problémech alkoholismu do Bruselu. Setkání se zahraničními odborníky pro něj znamenalo zásadní zlom v jeho profesním životě.

"Vrátil jsem se jako člověk, který potkal svou šanci... Bylo to stejné dobrodružství jako třeba objevování neznámých zemí," popsal své tehdejší pocity.

Skála vždy kladl velký důraz na dodržování režimu, neboť závislost je podle něj kombinací duševní poruchy a nedisciplinovanosti. Jeho tvrdé metody byly proslulé.

První záchytná stanice na světě v Praze

V roce 1951 založil Skála v Praze v nemocnici U Apolináře první záchytnou protialkoholní stanici na světě. Nyní je v hlavním městě jediná záchytka v nemocnici na Bulovce.

Význam Skály pro obor dokládá i Cena Jaroslava Skály, která se uděluje za autorské práce na téma prevence a léčba závislostí. V roce 2002 jej prezident Václav Havel vyznamenal medailí Za zásluhy II. stupně.

Podle odborných odhadů je v Česku přinejmenším 300 000 alkoholiků. Alkohol pije denně asi šest procent dospělých, dalších téměř 16 procent si ho dopřává několikrát týdně. Češi se tak řadí k největším pijákům v Evropě. "Nenašel jsem na alkoholu nikdy nic, co by zároveň nebylo někde jinde," říkal Skála.